Penroseho zákon

 

Rozhodnutí o tom, která ze dvou destinačních společností v Brdech bude ta pravá, stále ještě nepadlo. Středočeský kraj to nebude mít jednoduché. Krajina faktů je zahalena v mlze dezinformací husté jako mléko. V takovém prostředí jsou kontury reality rozmazané a pokřivené tak, že vidět pravý stav věcí mohou jenom Ti, kteří se nacházejí hodně blízko. Všichni ostatní si o realitě dělají obrázek jenom z informací, které dostávají. Absurdní popis situace? Možná, ale také až bolestivě pravdivý.

Město Příbram, resp. jeho vedení se ve vztahu k Brdům chová naprosto konzistentně od prvních dnů po svém nástupu, tj. od listopadu 2014. Mezi naše první kroky už tehdy patřilo uspořádání série konferencí za účasti odborníků a ministrů na téma rozvoje Brd. Od roku 2015 se pravidelně věnujeme osvětě stran záležitostí v Brdech v městském zpravodaji Kahan. Kromě toho každý měsíc věnujeme prostor v tomto měsíčníku tipům na výlety do Brd. Prostor k vyjádření zde dostávají Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) a Vojenské lesy a statky (VLS) a vůbec všichni, kteří mají k tématu co říci. Město Příbram zavedlo autobusové linky k okraji Brd. Do investičních plánů se dostaly i cyklotrasy spojující Příbram s úpatím Brd. S Ředitelstvím silnic a dálnic se podařilo dokonce vyjednat přemostění budoucího obchvatu města trasou pro pěší a cyklisty. Spolu se Středočeským krajem jsme se účastnili veletrhů cestovního ruchu, kde jsme nezištně propagovali nejen samotné Brdy, ale i další obce a soukromé subjekty regionu.  Město je důstojným partnerem již zmíněné AOPK a VLS. Problémy řešíme bez průtahů. Ukázkou je dohoda s VLS o šetrném přístupu k běžkařským tratím v CHKO Brdy. Nácviky zásahů hasičských jednotek, záchranářů a dalších složek IZS v Brdech si také bez příbramských jednotek nelze představit.

Tak bych mohl pokračovat, ale byla by to nuda. Zajímá skutečně někoho konzistentní, dlouhodobá a plánovitá práce? S úžasem pozoruji, že nepříliš. Přesto nevěřím, že by politika, nedoložené řeči a nehmatatelné výsledky mohly být skutečnou konkurencí úsilí měst Příbram, Dobříš a dalších obcí, které se postupně přidávají. Je zajímavé sledovat, že s přistoupením do destinační společnosti Brdy nemají problém severněji položené obce, tedy místa politikařením nezasažená.

Tím se dostávám k předposlednímu důležitému bodu. Brdská vrchovina je jen jedna a nelze ji dělit. Stejně jako nerozdělujeme násobně větší Šumavu nebo jiná pohoří. Dle mého názoru je třeba se na věc dívat z vyšší perspektivy a vidět možnosti rozvoje například cykloturistiky v širším pohledu než je pouze CHKO. Zatímco Brdská vrchovina se rozkládá na 827 km2 (od Plzeňského kraje k Praze), vlastní CHKO má rozlohu ani ne poloviční, tj. 345 km2. Velká část cyklotras se také nachází vně CHKO. Příbram v tuto chvíli zpracovává generel cyklotras a cyklostezek včetně jejich možného propojení v rámci celé Brdské vrchoviny. Je to nimravá a náročná práce. Každá trasa je zanášena do podrobné elektronické mapy vysokého rozlišení jako samostatná vrstva, se kterou je možno dále pracovat. Dokončení celého díla očekáváme v řádu několika dní. Toto podrobné a profesionální zpracování může sloužit například jako kvalitní podklad k tisku vzájemně propojených cyklistických a běžkařských tratí všem obcím Brdské vrchoviny. Jedná se o naprosto ojedinělý dokument, který bude nutno trvale aktualizovat podle toho, jak se situace bude vyvíjet.

Nuže, nyní k tomu poslednímu avšak nejdůležitějšímu bodu. Je pravdou, že řada obcí (především těch z okolí CHKO) se obává hegemonie Příbrami a klade si za podmínku rovného hlasování ve smyslu jedna obec - jeden hlas. Možná, že není úplně šťastný současný návrh, ve kterém teoreticky vzato Příbram spolu s Dobříší a několika málo dalšími obcemi nebo např. s VLS mohou přehlasovat všechny ostatní. O nic šťastnější, neřku-li spravedlivější však není ani varianta, ve které dvě obce se stovkou obyvatel mohou přehlasovat Příbram zastupující 33.000 obyvatel.

S trochou dobré vůle má tato situace řešení. Jedná se o matematické řešení založené na Penroseho odmocninovém zákonu, které bylo diskutováno při tvorbě pravidel hlasování v rámci EU, kde se z hlediska principu řešil ve své době stejný problém jako v brdských hvozdech. Pokud něco chceme nazývati elegantním, musí to být jednoduché. Princip pravidla hlasování podle Penroseho matematického modelu spočívá v tom, že váha hlasu dané obce je dána druhou odmocninou z počtu jejích obyvatel. Pro názornost přikládám tabulku, která nepotřebuje komentáře delšího než jedna věta. Nejvíce se na váze hlasu ubírá velkým a nejvíce se přidává těm malým.

Za sebe si umím dobře představit fungování destinační společnosti Brdy právě na tomto kompromisním principu.

Závěr: Ať už se vedení Středočeského kraje rozhodne pro jakoukoli variantu, město Příbram ve svém úsilí stran udržitelného, citlivého a především řízeného rozvoje turismu v Brdech nepoleví, neboť teprve čas ukáže, o jak důležitou záležitost se jedná. Za sebe také velmi vítám variantu aktivní účasti Středočeského kraje, coby například dalšího zakládajícího člena budoucí otevřené destinační společnosti.

V tuto chvíli je na místě také připomenout, že bez finanční zainteresovanosti zúčastněných obcí zůstanou všechny plány stran rozumného ovlivňování turistiky v Brdech tak jako tak jen zbožným přáním.

Naproti tomu bohužel jediné řešení, které za sebe odmítám, je svěřit rozvoj tak obrovského a citlivého území do rukou finančně nezabezpečené soukromé společnosti, která byla založena za zcela jiným účelem, destinačním managementem se nikdy nezabývala a ničím hmatatelným v oblasti podpory a rozvoje turismu v Brdech se nemůže pochlubit.

Souhlasit s tím, aby společnost, která a priori vylučuje členství kohokoli jiného krom sebe sama, získala exkluzivitu destinačního managementu Brd, znamenalo by potvrdit anomálii v České republice nevídanou.

Jindřich Vařeka, starosta města Příbram

 

Aplikace Penroseho odmocninového zákona obecně:

 

 

 

Aplikace Penroseho odmocninového zákona v případě Destinační společnosti Brdy

 

 

 



Počet zobrazení: 397 | Aktualizováno: 28. 02. 2017