Proč se má strategický plán podrobně zabývat cestovním ruchem v Brdech?

Vyjádření starosty města Příbrami
5. 2. 2015

V průběhu jednání zastupitelstva o Strategickém plánu rozvoje města (SPRM) se vyjádřila zastupitelka za KSČM paní Mgr. Jiřina Humlová mj. zhruba v tom smyslu, že je hloupost, aby Příbram např. i v SPRM nějak řešila podporu turistiky do Brd, když sama v nich nebude mít ani metr. S podobným názorem jsem se setkal ostatně už několikrát a myslím, že stojí za to poskytnout k záměru podpory turistického ruchu v Brdech vysvětlení.

Nedávno byl přijat zákon, kterým se ruší VÚ Brdy, v průběhu letošního roku bude nařízením vlády vyhlášena CHKO Brdy, která začne „fungovat“ od 1. 1. 2016 a území zrušeného vojenského újezdu bude postupně v souladu s probíhající pyrotechnickou očistou zpřístupňováno veřejnosti. Některé části vojenského újezdu jsou v určitém režimu přístupné už nyní. Také se každý rok zvyšuje počet návštěvníků toho území a s vyhlášením CHKO (která je obecně vnímána jako záruka/“značka“ kvality přírodního prostředí) lze očekávat výrazný nárůst počtu těchto návštěvníků.

Veřejnost právem požaduje, aby byla zachována jedna z nejcennějších hodnot Brd, totiž jejich nezastavěnost a není snad obce nebo města v okolí, které by tento požadavek také nepodporovalo. To je určitě dobře a nezbývá než doufat, že si tento postoj vedení obcí a měst podrží i v budoucnosti. Ostatně stávající i připravovaná legislativa a další opatření nejrůznější povahy vytvářejí velmi účinný systém záruk a zábran, že se Brdy nestanou eldorádem komerce. Nelze tedy předpokládat, že by se nějaká ubytovací a stravovací zařízení a jiné služby pro turisty a další návštěvníky budovaly na území CHKO s výjimkou těch, které zřídí v zájmu ochrany přírody a krajiny samotná budoucí Správa CHKO.

Jsme však na pravděpodobně významný nárůst návštěvníků Brd připraveni právě v našich městech a obcích v sousedství Brd? Jednoznačně můžeme konstatovat, že nikoli. Právě existence nepřístupného vojenského újezdu v podstatě turistický a cestovní ruch v našem regionu umrtvovala a blokovala. V jiných částech naší země, které se vyznačují přístupnou a atraktivní krajinou, se rozvíjel po desítky let cestovní ruch a v posledním období dokonce velmi bouřlivě (a občas až škodlivě). Na Podbrdsku bylo mrtvo. Jedinou bílou vránou byla asi obec Dobřív na Rokycansku, která se letargii vzepřela a i přes různá omezení turistickou infrastrukturu rozvíjela. A určitě se jí to vyplatilo. Je radost tuto obec navštívit a příjemné v ní pobýt. Turisté o tom dobře vědí, velmi si tu obec oblíbili, často ji navštěvují a rádi tam také něco utratí.

V ostatních městech a obcích na Podbrdsku je však situace v oblasti turistické infrastruktury tristní. Nedostatek většinou kapacitně i kvalitou nevyhovujících ubytovacích a stravovacích zařízení, prakticky žádné další služby včetně informací, zanedbané komunikace a veřejná hromadná doprava – když jmenuji jen ty největší nedostatky. Abychom mohli z turistického ruchu trvale a dobře profitovat, je třeba se postarat o to, aby se návštěvníkům, kteří do našich měst a obcí přijedou, u nás také líbilo.

I když jejich cílem budou primárně Brdy a CHKO, mnozí z nich se budou potřebovat někde ubytovat a najíst, obstarat si potřebné informace, pomůcky a potraviny, budou si asi chtít nakoupit i nějaké suvenýry a dárky pro své blízké, pobavit se (protože zdaleka ne všichni budou veškerý čas trávit jen v lesích), navštívit nějaká další zajímavá místa, muzea atd. Bude tedy velmi záležet na tom, jak které město a obec dokážou ty návštěvníky přitáhnout a udržet, co jim nabídnou.

Právě v našem případě, kdy v samotných Brdech nebudou – na rozdíl od jiných CHKO a národních parků – prakticky žádné obce s touto nabídkou, žádné ubytování a nejspíš jen minimum nějakých občerstvovacích příležitostí (protože právě tím budou Brdy atraktivní a „jiné“ než ostatní podobné lokality), bude mimořádně důležité, s jakou nabídkou se představí obce a města pod Brdy. Ty, které to podcení, z turismu sotva něco získají, zato ty, které se této příležitosti chopí a potřebnou infrastrukturu vybudují, na tom hodně vydělají. Jak ty obce, tak samozřejmě i jejich obyvatelé.

Proto vůbec nevadí, že třeba Příbram sama o sobě nebude přímo spravovat ani metr čtvereční území v Brdech (i když ani tohle tvrzení není tak úplně pravda). Pokud vybuduje kvalitní turistickou infrastrukturu. Je a bude možná nejvýznamnějším východiskem do Brd už pro svoji polohu a dobrou dopravní dosažitelnost. Podobných příkladů je odjinud spousta – Jablonec, Liberec, Poprad, Vrchlabí, Sušice, Klatovy atd. Bude záležet jen na nás, zda tito návštěvníci Brd naším městem jen projedou a ani se v něm třeba nezastaví a ubytují se třeba v Lázu, Obecnici, Podlesí, Rožmitálu nebo v Nepomuku, anebo zda jim bude stát za to se v našem městě zastavit a dokonce se tu i třeba ubytovat a utratit tu část svých peněz. O to by nám všem mělo jít.

Ekonomická situace našeho města ani většiny jeho obyvatel není nijak růžová, to dobře víme. Začít podnikat třeba v oblasti ubytování nebo stravování není žádná legrace a vyžaduje to nemalý kapitál a následně i velké úsilí. Kromě jiného i při překonávání některých čistě byrokratických překážek. Každý, kdo se pro takové podnikání rozhoduje, si nejspíš celou věc velmi důkladně promyslí – a jen tehdy, když bude mít solidní záruku, že to bude mít smysl, se do něho pustí.

Můžeme očekávat, že se tu začnou postupně objevovat různí přespolní podnikatelé, kteří budou mít zájem tady rozvinout nějaké aktivity. Jsou a budou určitě vítáni, dají lidem práci. Kdoví, možná i nadějnější perspektiva našeho města, které bude důležitým východiskem do otevírajících se Brd, třeba pomohla při rozhodování firmy Zeman, aby odkoupila zkrachovalý masokombinát, a uvažuje o přesunu části svých aktivit z Plzně do Příbrami. Ale ještě lepší by bylo, kdyby co největší podíl na ziscích z cestovního ruchu získali místní obyvatelé.

Bude velmi závažným úkolem vedení města prozkoumat možnosti, jak minimalizovat byrokratické překážky, spojené s podnikatelskými aktivitami a vytvořit funkční systém nejrůznějších pobídek a podpor pro rozvoj turistické infrastruktury. Myslím, že velmi důležité by bylo i určité zvýhodnění právě domácích podnikatelů.

Proto je třeba, aby se strategický plán velmi důkladně rozvojem a podporou cestovního ruchu v Příbrami zabýval, a pomohl tak vedení města přijímat kvalitní a efektivní opatření v této oblasti.

Jindřich Vařeka, starosta města Příbrami

Brdy v zimním období.
Foto Město Příbram, Pavlína Svobodová.

 



Počet zobrazení: 1247 | Aktualizováno: 05. 02. 2015