Rozhodli jsme se nejít cestou okamžité spotřeby

Informace starosty 9. 6. 2015

Na začátku našeho příběhu jsou dvě města. Město RADOST a město ROZUM. Obě města jsou na tom stejně špatně. Mají rozbité chodníky a zchátralé všechny budovy tak, že nejdou ani pronajímat.

Ve městě RADOST sedí radní, kteří preferují okamžité řešení. Většinu budov okamžitě prodali a za stržené peníze začínají bez otálení opravovat chodníky. Ve městě ROZUM se konšelé zachovali zcela jinak. Část budov sice také prodali, ale stržené peníze prozatím uložili do pokladničky.

Zkusme se virtuálně posunout z počátku našeho příběhu z bodu nula, kdy obě města mají vše rozbité, do roku 0 + 2.  Ve městě RADOST již mají téměř všechny chodníky opravené a občané svým konšelům tleskají. Zbytek budov dále chátrá. Ve městě ROZUM mají stále ještě rozbité chodníky a nákladné rekonstrukce budov byly sotva zahájeny. Občané jsou nespokojeni.

Posuňme se o čtyři roky dále, tedy do bodu 0 + 4, a tím i do času nových voleb. Ve městě RADOST mají stále ještě neopravené budovy, protože není za co je opravit, ale relativně spokojení občané radostně používají opravené chodníky, a tak v bláhové naději dalšího progresu zvolí pány radní znovu.  Ve městě ROZUM už sice mají opravené všechny své budovy, ale investiční zdroje se začínají teprve tvořit. Už se také začínají opravovat i první chodníky, ale naštvaní občané ve volbách dosavadní radní s posměchem vyženou, protože pokrok byl v jejich očích jen minimální.

A nyní udělejme o něco větší skok, a to rovnou do bodu 0 + 8. Ve městě RADOST už to tak pěkně nevypadá. Kdysi nové chodníky poněkud zchátraly. Budovy jsou ve stavu chvilku před demolicí, v obecní kase je vymeteno a občané mají blbou náladu. Ve městě ROZUM měli štěstí v tom, že i noví konšelé pokračovali ve stejném duchu jako ti původní. Dnes mají opravené chodníky i budovy, město se rozrůstá a v kasičce to cinká.

Zatímco ve městě RADOST je nerozumné zůstat, ve městě ROZUM je radost žít. Ve městě ROZUM totiž odložili spotřebu a vzdali se okamžitých užitků. Preferovali tak užitky sice pozdější, ale větší, které vznikly produktivním využitím toho, co předtím nespotřebovali.

I retardovaný pionýr pochopil, že správná cesta se jmenuje ROZUM, ale proč po ní politici nechodí, to je jiná otázka. Že by byli více než retardovaní? Ale kdeže! Právě naopak. Jsou velmi chytří. Politika je pro mnohé z nich jediné co ovládají a z čeho jsou živi. Proto se jí drží. Mezi námi, ono to zas takové umění není. Je to zaměstnání jako každé jiné. Inteligence úspěšného politika musí však být špikována podlostí, marinována ve lstivosti a nesmí mít uzavřenu smlouvu se smyslem pro fair play.

A protože i matka Tereza preferuje “více” před “méně”, preferuje politik z povolání dvě svá volební období před jedním. Proto se většina z nich nikdy nevydá cestou ROZUM, ale svoji veškerou energii raději věnuje něčemu, co má okamžitý efekt, t.j. ohlupování svého okolí. Proto tak málo je Thatcherových...

A závěr? Nikdy není tak, aby nemohlo být ještě hůř. Jsou i města, kde konšelé budovy rozdali, v bance si půjčili a chodníky opravili. Po čase chodníky rozkopali, zbylé budovy jim spadly a úvěry hodili na krk těm, kteří nastoupili po nich. Že toto se nikde nestalo? Jisteže ne. To byl jenom příklad…       

Jindřich Vařeka, starosta města Příbrami

 

 

Foto ilustr.: zleva starosta Jindřich Vařeka spolu s místostarostou Václavem Švendou na jedné z tiskových konferencí radnice.



Počet zobrazení: 1393 | Aktualizováno: 09. 06. 2015