Budova radnice

V severovýchodním rohu současného náměstí T. G. Masaryka, na místě někdejšího štítového domu s uzenářstvím a slavným hostincem U Heroltů (sídlo vlasteneckého spolku Měšťanská beseda), který zde vznikl roku 1850 v lokalitě původní jezuitské rezidence z let 1648 - 1663 (ta sloužila do doby dokončení provizorní, zprvu dřevěné stavby kláštěra na Svaté Hoře), vyrostl v letech 1890 - 1893 reprezentativní objekt spořitelny a radnice.
Stavební parcela byla získána v údobí 1887 - 1888, kdy se podařilo vykoupit za 16 060 zlatých již vzpomínanou restauraci Kateřiny Heroltové za 4 650 zlatých i přilehlé stavení Prokopa Laimanna. Po zbourání těchto domů se kpřikročilo ke stavbě nové budovy podle zpracované projektové dokumentace, kterou vytvořila vskutku renomovaná osobnost.

Zodpovědného úkolu se tehdy totiž ujal významný pražský architekt Vojtěch Ignác Ullmann (1822 - 1897), což dokládá i pamětní deska ve vestibulu objektu. V jeho týmu působil další věhlasný architekt Bedřich Münzberger (1846 - 1928).
Volba pro Ullmannův ateliér nebyla nikterak náhodná, neboť toto pracoviště se prezentovalo vrcholnou tvorbou v té době módního novorenesančního architektonického slohu u nás, o čemž svědčí vykonané dílo zejména na území Prahy - např. stavba sídla České spořitelny na Národní třídě, budova Prozatímního divadla, palác Lažanských, objekty Vyšší dívčí školy ve Vodičkově ulici a České techniky na Karlově náměstí, jakož i další v české metropoli a jinde.

Městská spořitelna řízená Josefem Štekrem a starosta Karel Hail stojící v čele města Příbrami chtěli vytvořit na hlavním náměstí důstojný protipól honosné empírové budově báňského ředitelství, situované v těsném sousedství plánované spořitelny a radnice. Ullmann s Münzbergerem se snažili dokázat, že novorenesanční sloh je obzvlášť vhodný pro stavby představující dominantní objekty významných ulic a náměstí.

Prioritou jejich záměru byl ušlechtilý vzhled domu s bohatě členěnou fasádou i účelné využití vnitřních prostor. A právě tyto atributy splňuje dvoupatrový objekt radnice a spořitelny vybudovaný nákladem 65 295 zlatých 25 krejcarů firmou předního příbramského stavitele Antonína Bastla (1838 - 1901).
Bastl realizoval v Příbrami a okolí řadu významných staveb, patří mezi ně například budovy gymnázia (dnes Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Příbram), učitelského ústavu (nyní Obchodní akademie a Vyšší odborná škola Příbram), dívčích a chlapeckých škol, okresní všeobecné nemocnice (převážně zdravotnická zařízení), sirotčince (v současnosti Všeobecná zdravotní pojišťovna, pobočka Příbram), hřbitovní kaple, březohorských kostelů sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Podílel se na úpravách kostela sv. Jakuba, svatohorského areálu, vystavěl množství soukromých obytných domů a další.

Na budově sloužící nyní radnici můžeme obdivovat jemně provedené štuky, propracované balustry a římsy, nápadité šambrány, štít s městským znakem a další prvky, včetně chronogramů s římskými číslicemi letopočtu stavby a podobně. V interiéru byl kladen důraz na výrazný vestibul a schodiště, rovněž zdobené symbolikou města, a racionálně řešené administrativní místnosti. Roku 1891 se do novostavby přestěhovala nejprve spořitelna a své prostory tu našla v přízemí a v 2. patře i radnice.

Ta sídlila od roku 1869 v sousedním objektu tzv. staré radnice a spořitelny. Tento dům využívá i dnes Městský úřad Příbram. Z historických stavebních prvků upoutá na první pohled zejména kamenné ostění vjezdu do dvora z Tyršovy ulice a hlavní vchod, rovněž s kamenným ostěním a se zajímavými dřevěnými dveřmi zdobenými kováním, které směřují do náměstí T. G. Masaryka.

Realizací projektu korunoval pravděpodobně nejvýznamnější starosta v historii Příbrami Karel Hail své záslužné dílo ve prospěch města. Neméně důležitý podíl měl i ředitel spořitelny Josef Štekr. V letech 1921 - 22 došlo na jižní straně budovy k rozsáhlé přístavbě nové části objektu spořitelny s cílem zabezpečit vzrůstající provoz a poskytnout odpovídající služby veřejnosti. Svoji roli sehrálo také rozšíření administrativy v podmínkách příbramské radnice.

Nároží radnice ozdobil v roce 1932 akademický sochař Václav Šára (1893 - 1951) pískovcovým znakem města Příbramě, rámovaným postavami havířů. Umělecký výtvor vznikl nákladem Příbramských průmyslových závodů. Autorem výtvarného návrhu byl akademický malíř Karel Hojden (1893 - 1975).

radnice

Radnice



Počet zobrazení: 4369 | Aktualizováno: 22. 09. 2013