V archivu byla slavnostně představena publikace o příbramské synagoze

Tisková zpráva 11. 5. 2015

Ve čtvrtek 7. května byla v příbramském Státním okresním archivu slavnostně představena vzpomínková publikace Synagoga v Příbrami a místní židovské obyvatelstvo. Publikaci vydalo město Příbram ve spolupráci se Státním okresním archivem v Příbrami, Hornickým muzeem Příbram, Institutem Terezínské iniciativy a několika zainteresovanými osobami. Vydání publikace bylo uskutečněno za finanční podpory Nadace Židovské obce v Praze.

„V těchto týdnech svět oslavuje 70. výročí ukončení druhé světové války. Příbram si letos v dubnu připomněla také 140. výročí posvěcení příbramské synagogy a zároveň 46 let od jejího odstřelení,“ uvedla k příležitosti vydání publikace PhDr. Věra Smolová, ředitelka Státního okresního archivu Příbram.

„Příbramská synagoga byla vyjádřením svébytnosti a emancipace židovského obyvatelstva z Příbrami, Březových Hor a okolních obcí a obohacovala tvář historického jádra města o výrazný architektonický a kulturní prvek. Neuváženě byla odstřelena 10. dubna 1969,“ komentoval historické skutečnosti starosta města Příbrami Ing. Jindřich Vařeka a v úvodním slovu publikace připomíná, že v rámci holocaustu přišla Příbram o část svých lékařů, právníků, učitelů, obchodníků, drobných řemeslníků, továrníků zaměstnávajících desítky živitelů rodin, a také dělníků a hospodářů obdělávajících půdu. „Nechť je tedy tato publikace, kterou jsme společnými silami vydali, nejen vzpomínkou na naše umučené spoluobčany, ale i výstrahou před lhostejností a nespravedlností,“ dodává starosta města Jindřich Vařeka.

„Nemělo by se již nikdy stát, aby určitá sociální skupina, etnikum či vrstva lidí byla zbavena svých práv a majetku, veřejně ponížena, potupně označena a dokonce likvidována,“ uvedla dále PhDr. Věra Smolová a vyslovila přání, aby text v publikaci alespoň trochu napomohl splatit dosud nevyrovnaný dluh ohledně připomenutí jinakosti osudů židovského etnika vůči zdejším umučeným Židům a jejich náboženské obci. „Budiž i mementem před zlem pro budoucí generaci, aby období této hrůzy měla v paměti a udělala všechno proto, aby bylo na světě méně nenávisti, utrpení a pronásledování, ať už jsme jakéhokoliv náboženství či rasy. Neboť „co není v knihách, není na světě“,“ zakončila Věra Smolová.

V první kapitole publikace dr. Věra Smolová seznamuje čtenáře s dějinami židovské komunity v Příbrami a na Březových Horách od roku 1534. Druhá kapitola Bc. Michala Profanta se věnuje stavebně historickému popisu příbramské synagogy, ale i obecnému vývoji židovských chrámů. Třetí kapitola Dr. Josefa Velfla obohacuje publikaci o dění během druhé světové války a především o konkrétní příběhy židovských rodin.

Dvě vzpomínky obyvatel Příbrami na deportované rodiny, které se již nevrátily, uvozují Seznam židovských obětí holocaustu z Příbrami a Březových Hor. Sestavili ho Ivana Černá, Aneta Plzáková, dr. Věra Smolová a dr. Josef Velfl a je v něm uvedeno 288 dosud dohledaných osob. Pro většinu z nich byl “plán konečného řešení” neboli likvidace evropského židovstva závěrem jejich životní cesty.

Zásluhou technické redaktorky Mgr. Kateřiny Jobekové Habrové a Tiskárny Prima, spol. s r. o., která publikaci ve vynikající kvalitě vytiskla, spatřila světlo světa knížka, která je nejen důstojnou připomínkou příbramské židovské komunity. Je i vzpomínkou na jednu z nejosobitějších staveb Příbrami, která o většinu svých cenných budov zcela zbytečně přišla ve druhé polovině 20. století.

Vzpomínková publikace Synagoga v Příbrami a místní židovské obyvatelstvo je v prodeji v příbramském Informačním centru na Zámečku a ve Státním okresním archivu v Příbrami. Stojí 75 Kč.

Autoři textů: Ivana Černá, Aneta Plzáková, Bc. Michal Profant, PhDr. Věra Smolová, PaedDr. Josef Velfl.

Autoři fotografií: PhDr. Jiří Gutwirth, Miroslav Kurfirst, Bohumil Unger, Hornické muzeum Příbram, Sbírka fotografií Státního okresního archivu Příbram.

Medaili zapůjčil: Ján Chvalník.

Technická redaktorka: Mgr. Kateřina Jobeková Habrová.

Sazba a tisk: Tiskárna Prima, spol. s r. o.

Vydání publikace bylo uskutečněno za finanční podpory Nadace Židovské obce v Praze.