Informace o kácení stromů

Správu veřejné zeleně na pozemcích města vykonávají Technické služby města Příbrami p.o. – středisko veřejné zeleně. Navrhují jednotlivé zásahy, přijímají podněty od občanů a zabezpečují údržbu veřejné zeleně – prořezávky, kácení stromů a keřů, výsadby dřevin atd. V případech stanovených zákonem podávají Odboru životního prostředí Městského úřadu Příbram žádost o kácení dřevin.

 

Přehled povolení významnějších kácení dřevin rostoucích na veřejných prostranstvích města.

Rozhodnutí o povolení ke kácení jednotlivých dřevin s konkrétně uvedenými důvody ke kácení, případně s nařízenou náhradní výsadbou jsou po dohodě k nahlédnutí na Odboru životního prostředí Městského úřadu Příbram (Mgr. Běla Komancová, tel. 318 402 478).

Rok 2017

Rok 2016

 

Kácení na veřejném prostranství

Odbor životního prostředí Městského úřadu Příbram (dále jen OŽP) –jako orgán ochrany přírody – povoluje ve městě Příbrami kácení dřevin dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Povolení ke kácení je nezbytné pro stromy, které mají obvod kmene větší než 80 cm (měřeno ve výšce 130 cm nad zemí), pro zapojené porosty dřevin, jejichž plocha přesahuje 40 m2, pro stromy ve stromořadích a pro dřeviny, které jsou součástí významného krajinného prvku. Výjimkou jsou ovocné dřeviny, pro které od listopadu 2014, po novele vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, není povolení třeba, pokud rostou na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využítí pozemku zeleň.

O povolení kácení na veřejných prostranstvích – pozemcích ve vlastnictví Města Příbram žádají Technické služby města Příbrami, p. o., které vykonávají správu veřejné zeleně. Případné požadavky na kácení či jinou úpravu zeleně proto adresujte přímo Technickým službám (U Kasáren 6, 261 01 Příbram, tel. 318 624 191). V písemném požadavku je třeba uvést zdůvodnění kácení, v případě společenství vlastníků je vhodné, aby požadavek odsouhlasilo více obyvatel dané lokality (např. formou hlasování členské schůze či výboru).

O povolení kácení každého stromu či keře stanovených rozměrů - viz výše (pokud se nejedná o zvláštní případy kácení vyjmenované v zákoně – např. při ohrožení života) tedy rozhoduje OŽP na základě žádosti. Každý požadavek musí být řádně zdůvodněn. Kromě důvodů ke kácení OŽP posuzuje funkční a estetický význam dané dřeviny. Tam, kde je to možné a účelné, se v rámci rozhodnutí o kácení předepisuje náhradní výsadba za kácené dřeviny.

OŽP ve svých rozhodnutích zpravidla přihlíží k období vegetačního klidu, tzn. povolení kácení rozhodnutím omezuje na období 1.10. až 31.3. Důvodem je zejména předběžná ochrana hnízdícího ptactva. Na druhou stranu v určitých případech - např. z důvodů bezpečnostních, při haváriích, nezbytných opravách apod. - není účelné ani možné kácení omezovat pouze na období vegetačního klidu.

 

Proč se kácí stromy

Stromy jsou nedílnou součástí většiny veřejných prostranství ve městě. Plní zde řadu důležitých ekologických, hygienických a dalších funkcí. Mají vliv na zdraví člověka, jeho psychiku, estetické vnímání. Kácení stromů proto u obyvatel města často vzbuzuje negativní emoce.

Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že žádný strom se na veřejném prostranství našeho města nepokácí bezdůvodně. Pokácet strom se stanovenou velikostí (obvod 80 cm měřený ve výšce 130 cm) je navíc možné až na základě rozhodnutí – povolení ke kácení. Povolení je možné vydat jen ze závažných důvodů, po vyhodnocení funkčního a estetického významu stromu.

Důvody, proč se kácí stromy na veřejném prostranství v Příbrami, lze obecně shrnout do následujících bodů:

Důsledky tlakového větvení1) Dřeviny ve špatném zdravotním stavu, suché, přestárlé, stromy havarijní, případně nevhodně větvené, které hrozí statickým selháním a ohrožují své okolí. Tam, kde je to možné a účelné, předepisuje OŽP za kácené dřeviny náhradní výsadbu.

Stromy v městském prostředí musejí odolávat extrémním podmínkám. Ohrožuje je sucho v ulicích, znečištění ovzduší, zasolení, agresivní psí moč, jsou mechanicky poškozovány auty či vandaly, často jsou vysazovány do nepřirozených půdních podmínek. V důsledku působení těchto faktorů mají stromy ve městech horší vitalitu, snáze podléhají chorobám, stárnou a odumírají daleko rychleji než stromy vysazené ve volné krajině.

2) Dřeviny „zdravé“, avšak v minulosti v dobré víře vysazené v bezprostřední blízkosti budov, případně vysazené blízko sebe navzájem.

Stromy v blízkosti budov často nadměrně zastiňují byty občanů, případně budovy přímo narušují. Náhradní výsadba stromů na stejném místě zpravidla není vhodná. Tam, kde je to možné a účelné, OŽP předepisuje náhradní výsadbu keřů.

Dřeviny v minulosti nahusto vysazené si dnes konkurují. Vykácením – probírkou slabších, poškozených či nevhodně větvených jedinců se tak podpoří optimální vývoj ostatních. Náhradní výsadba na stejném místě zpravidla není vhodná.

3) Dřeviny rostoucí v prostoru plánované stavby. Při řízení o povolení kácení je kladen důraz na zachování kvalitních, perspektivních dřevin. OŽP od stavebníků zároveň vyžaduje projekt sadových úprav, který řeší náhradní výsadbu za kácené dřeviny.

4) Dřeviny vysazené v ochranných pásmech sítí technické infrastruktury (elektřina, plyn, vodovod apod.). Podle současných i dříve platných norem dřeviny nesmí být v ochranných pásmech sítí vysazovány. Je to proto, že kořenový systém sítě v průběhu let poškozuje a mnohdy znemožňuje opravy havárií. Při pozdějších rekonstrukcích je často nezbytné takové dřeviny pokácet, protože narušení kořenů stromů, kterému se obvykle při provádění výkopových prací nelze vyhnout, může znamenat ohrožení jejich stability v budoucnosti.

Zpracovala Mgr. Běla Komancová, 2017



Počet zobrazení: 4335 | Aktualizováno: 11. 03. 2015