Jindřich Vařeka: Aquapark ano, či ne...

0 0 0

 

Budova plaveckého bazénu, technické vybavení, elektrorozvody, technologie úpravy vody, rekuperace tepla, střecha a střešní konstrukce, zateplení budovy, zasklení a dokonce i těleso hlavního plaveckého bazénu se ocitly za hranicí své životnosti.  Nové vedení radnice bude proto muset rozhodnout o budoucnosti příbramského plaveckého bazénu. 

Nebude to lehké rozhodování a přijetí jakéhokoli verdiktu bude bezpochyby mnohými občany odsuzováno. Rozhodnutí však padnout bude muset, ať už jeho výsledná podoba bude jakákoli.


 
V zásadě se nabízejí 3 varianty řešení:

Varianta minimalistická představuje ekonomicky přijatelné a relativně bezrizikové řešení. Vychází z myšlenky, že město o velikosti Příbrami takové zařízení nutně nepotřebuje a může se obejít i bez něj. Smíříme-li se s roční ztrátou z provozu ve výši cca 5 mil Kč a nepřipustíme-li žádné další větší výdaje, lze současný stav možná ještě rok nebo dva udržovat při životě. Otázkou zůstává, co nastane, až udeří den D a „plavečák“ bude nutno definitivně uzavřít. 

Varianta minimální nutné rekonstrukce – představuje řešení, kdy nákladem cca 150 mil. korun dojde k rekonstrukci tělesa plaveckého bazénu, střechy a střešních konstrukcí, elektroinstalací, veškerých technologií, prosklení budovy, šaten, atd. Současný stav tak bude zachován, avšak jeho životnost bude prodloužena o dalších možná dvě desítky let. Přestože atraktivita plaveckého bazénu se nijak výrazně nezvýší, díky novým a úspornějším technologiím bude ztráta z provozu snížena v řádu jednotek milionů korun. 

Varianta výstavby ekonomicky soběstačného moderního zařízení je řešením, které dlouhodobě zatíží městský rozpočet nákladem, který může v sumě převýšit částku 300 milionů korun. V této variantě by došlo k modernizaci stávajícího stavu doplněného o 3 další plavecké dráhy, a také k zásadnímu rozšíření o atraktivní prvky jako je teplý relaxační bazén, moderní tobogány a rozlehlý saunový svět. Při realizaci této varianty lze dle odhadu odborníků počítat v minimalistické verzi s ročním ziskem cca 7 mil. Kč. 

Ve srovnání s ostatními možnostmi, tato varianta nevytváří ztrátu, ale zisk. V tomto světle roční splátka úvěru (který by si město muselo pořídit) ve výši cca 20 milionů ročně pro příštích 15 let již nepůsobí natolik hrozivě.

Za zmínku stojí také teorie, že nejlepším řešením by bylo si na Aquapark nejdříve našetřit, a potom ho teprve postavit. Bohužel, matematicky vzato, ekonomika této teorie vychází ve srovnání s variantou postavení Aquaparku na dluh (s 1,5% úrokem) velmi nevýhodně. Po celou dobu mnohaletého spoření by město namísto zisku inkasovalo jen těžké ztráty z provozu a ztráty z vynucených, avšak marných investic.

Podstatná informace nakonec: Před čtyřmi lety činil finanční stav města minus cca 30 milionů korun. Dnes leží na účtech města 180 milionů korun. Město si na 2/3 Aquaparku bylo schopno naspořit za necelé 4 roky. Co z toho vyplývá? Jednoduchá věc.

Řeči o tom, že město se z takové „rány“ nikdy nevzpamatuje, jsou spíše strašením dětí před spaním, nežli ekonomickou realitou.


Jindřich Vařeka, starosta Příbrami 

 

 



Počet zobrazení: 2501 | Aktualizováno: 24. 09. 2018