O Prokopské kapli a pouti

0 0 0

V březohorské hornické osadě byla po dlouhá staletí pouze zvonice, až roku 1721 vyhlásil hormistr a zároveň příbramský primátor Jiří Tomáš Pusch veřejnou sbírku na stavbu kaple.

Nejvíc přispěl březohorský obecní starší Pavel Káš, který dal 100 zl., druhý obecní starší Antonín Illing dal 40 zl. a třetí obecní starší Jan Zaprášil 40 zl. Bývalý březohorský rychtář Matěj Chocholín se uvolil obcházet Příbram, ale vybral jen 3 zl. a 4 kr. Svatotojanský cech v Příbrami udělil ze svého horního výtěžku 19 zl., hornická bratrská pokladna dala na popud hormistra Pusche 10 zl. a šichtmistr obecnického železářského závodu Václav Bittner dodal 10 vozů železa. V září 1724 věnovala příbramská obec na stavbu kaple 6000 cihel, tři sudy piva a ze svých hamrů 20 vah železa. V Korábku (tak se lesu tehdy říkalo) povolil příbramský magistrát porazit osm stromů na stavbu krovu, mnozí obyvatelé pomohli bezplatným povozem. Březohorští sousedé v čele s rodem Kášů darovali i šindel na střechu. Základní kámen kaple položil 5. září 1724 hormistr Pusch.

Skromná stavba se však pro nedostatek peněz i materiálu vlekla téměř devět let. Vybavení kaple bylo také pořizováno z darů - svatohorští jezuité například darovali bohoslužebná roucha, příbramské měšťanky bílé prádlo.

Kaple měla tříboký presbytář s oválným okénkem uprostřed. Loď byla na východní straně zděná a na západní dřevěná. Do věžičky na střeše lodi byl zavěšen zvon „dávno v minulých letech zakoupený“ z roku 1580, posvěcený ke cti sv. Jana Evangelisty. Druhý zvonek vážící asi 25 kg byl opatřen letopočtem 1731 a reliéfem sv. Jana Nepomuckého (byl odcizen zřejmě při opravě kostela po roce 1990).

 

Kapli zasvěcenou hornickému patronu sv. Prokopovi společně s kamennými božími muky vysvětil 4. července 1733 příbramský děkan Karel Augustin rytíř Gross z Langenfeldu a za obě svěcení dostal po půl sudu piva. Poté březohorská obec založila fundaci ve výši 100 zlatých rýnských, které byly rozpůjčovány sousedům pod úrokem, z něhož svatoprokopské záduší hradilo své výdaje. Mše se v kapli konaly v neděli a ve svátek.

Protože kaple nemohla být pro nedostatek peněz postavena celá, zůstaly po jejích stranách zvnějšku viditelné šmorce, připravené pro svázání lodi při budoucí dostavbě. Pavel Káš dal připojit hned v  roce 1733 k čelní straně straně kaple nižší dřevěný přístavek, kterému se říkalo kolna.

Podle dochovaného zádušního počtu z roku 1748 březohorské záduší přijalo 30 krejcarů místo půl libry loje na svíčky od dvou příbramských pernikářů jako poplatek za prodej zboží o prokopské pouti. Jedná se o vůbec první zmínku o poutní slavnosti sv. Prokopa. Slavila se dva dny. V okolí kaple byly postaveny máje a pro hudební doprovod sem byl přivezen varhanní pozitiv. V předvečer hlavní slavnosti se konaly první bohoslužby. V neděli sem příbramský děkan přivedl z města za doprovodu hudby slavné procesí. Sloužila se velká zpívaná mše, po které následovaly české a německé kázání a litanie.

Prokopská kaple byla pro rostoucí počet obyvatel příliš malá. Již v roce 1836 se havířům začala srážet určitá částka z výplaty na její přístavbu. Vybrané peníze se ukládaly v bratrské pokladně. O prokopské pouti 4. července 1836 byl položen základní kámen k Prokopskému dolu a současně s ním kámen k přístavbě kaple. Okamžitě však vyvstala otázka, komu vlastně náleží patronátní právo ke kapli, a tak byla stavba zastavena.

V červenci 1843 byla při prokopské pouti poprvé použita nová monstrance, o jejíž pořízení se zasloužili březohorský rychtář Václav Džbánek a oberštajgr Josef Čáka. O prokopské pouti 1859 byl na rozcestí u Prokopské šachty vztyčen litinový kříž s nápisem Gott segne den Bergbau a s eblémy víry, naděje a lásky a s havířskými znaky. V červenci 1877 byla na příkaz konzistoře prokopská kaple prohlédnuta komisí za účasti příbramského děkana Antonína Vojáčka. Byla nalezena „ve stavu chatrném“. V únoru 1879 byly hotovy plány na její přestavbu, která se měla hradit z březohorské obecní pokladny. V březnu 1879 bylo konečně povoleno zřídit na Březových Horách farní expozituru. S přestavbou kaple se spěchalo, a tak se polní mše o Prokopské pouti toho roku konala u cesty k Prokopskému dolu pod takzvanou Panskou haldou. Příštího roku už byla celebrována v novém kostelíku.

  

 

 Ukradený zvon z malé věžičky.

 

 

 

 

 

 



Počet zobrazení: 4438 | Aktualizováno: 01. 07. 2016