V první etapě rekonstrukce aquaparku se se slanou vodou nepočítá
V rámci úprav projektu rekonstrukce aquaparku byla řešena také možnost využití slané vody. Podle odborníků na bazénové technologie je využívání slané vody v krytých bazénech přeceňované, a navíc dochází k rychlejšímu opotřebení všech konstrukcí. Bazénu se slanou vodou bychom se mohli dočkat v některé z dalších etap rekonstrukce.
Slaná voda ve veřejném bazénu bylo téma, které se rozebíralo při plánování rekonstrukce aquaparku. Po diskuzích s odborníky nebyly do projektové dokumentace zapracovány vhodné stavební prvky k využití slané vody. Nyní, při úpravě původní projektové dokumentace, se část veřejnosti opět zabývá otázkou, zda není možné technologii využít. „Jednali jsme s několika provozovateli krytých bazénů či aquaparků a vždy jsme se mimo jiné zajímali o důvody proč nevyužívají slanou vodu. Odpovědi se nám dostalo od odborníků, kteří se zabývají výstavbou bazénů a dodávkami bazénových technologií. Podle jejich vyjádření je hned několik důvodů proč slanou vodu, která není vodou mořskou, nevyužívat v krytých bazénech,“ uvedla místostarostka Zorka Brožíková.
- nejde o bezchlorovou desinfekci vody, elektrolýzou soli, tj. chloridu sodného vzniká ve vodě chlornanový aniont, tedy volný chlor
- i mírně slaná voda je velmi agresivní ke kovovým stavebním konstrukcím, včetně nerezových prvků, a její páry také ke vzduchotechnice
- spotřeba soli do 25 m bazénu se pohybuje ve stovkách kilogramů měsíčně
- slaná odpadní voda je problematická pro ČOV
Jak se po jednáních s několika odborníky na bazénové technologie ukázalo, vybudování vnitřního pětadvacetimetrového bazénu se slanou vodou není nemožné, ale má to významné, především ekonomické a provozní dopady – zvýšené náklady na vybudování odolného bazénu z pohledu stavební části, náklady na vybudování technologií, náklady na vybudování mycích zón, rychlejší degradace stavební a technologické části bazénu…
„Slané bazény se většinou budují menší a ve venkovních prostorech, jako je tomu například ve Frymburku. S vybudováním malého bazénu se slanou vodou mimo budovu, vedle věže na tobogány, se počítá v další etapě rekonstrukce, tedy pokud tomuto kroku bude následující zastupitelstvo nakloněno,“ doplnila informace Zorka Brožíková.
„Naším zásadním a hlavním úkolem je konečně rekonstrukci bazénu začít a v přijatelném čase ji dokončit. Neustálým vymýšlením všelijakých více či méně smysluplných změn oproti nastavenému směru rekonstrukce se nikam neposuneme,“ dodal starosta Jan Konvalinka.
Vyjádření Ing. Jaromíra Kafky, jednatele firmy Lacus Technology, s.r.o.
„Je velice nutné rozdělovat výraz slaná a mořská voda. Slaná voda v bazénové technologii je do 0,5% koncentrace, tedy několikanásobně menší než v moři. To jen na úvod, aby nevznikal dojem, že slaná voda je rovna mořské.
Hlavní je však fakt, že sůl ve vodě je zejména proto, že desinfekce probíhá tak, že slaná voda v bazénu probíhá přes elektrolytickou jednotku a ze soli a vody je vyvíjen chlornan sodný a zbytkový produkt je vodík. Finální desinfikant je tedy shodný, tedy chlor, a celá problematika je zejména v udržení správného dávkování. Z tohoto důvodu bych doporučoval zejména kvalitní automatickou a dávkovací technologii a následnou úpravu vody, která spočívá například ve středotlakém UV zařízení, které dále odbourává vázaný chlor, který je hlavním problémem.
Další poznámka se týká velmi výrazně zvýšeným požadavkům na stavební a zejména kovové prvky v bazénu, které musí být vůči soli odolné, což je při trvalém zatížení velmi problematické. Jiná čerpadla, žebříky, světla, trysky atd. Jedná se zejména o bronzové prvky, které trvale odolávají působení soli.
Vzhledem k faktu, že sůl je vstupním produktem pro výrobu desinfikantu, je zcela logicky spotřebovávána průběžně a průběžně musí být doplňovaná a při velikosti 25m bazénu bude spotřeba velmi značná, ve stovkách kilogramů měsíčně.
Neposledním faktem je potom nutnost obměny vody dle platných hygienických norem, tedy výměna vody na návštěvníka. V návaznosti na tento požadavek je bezpodmínečné průběžně vodu měnit a nově dodávanou dle potřebné koncentrace doplňovat solí. Avšak zásadní problém je v tom, že odpadní voda je v ten moment slaná, a to v koncentraci, která je problematická zejména pro ČOV a je určitě nutné s tím počítat.“
Eva Švehlová, DiS.
tisková mluvčí
eva.svehlova@pribram.eu
Město Příbram, Tyršova 108, 261 19, Příbram I
tel. č.: 318 402 240
mob.: 778 533 946
Oficiální FB stránky města Příbrami: https://www.facebook.com/mestskyuradpribram
