Báňské ředitelství
Východní stranu náměstí T. G. Masaryka uzavírá jedna z nejhonosnějších staveb ve městě.
Jedná se o dvoupatrovou administrativní budovu, v omítce bosovanou, s nádherně zdobeným litinovým zábradlím na balkóně nad vstupním portálem, realizovanou v letech 1846 - 47 v empírovém slohu stavitelem Stieborem pro potřeby báňského ředitelství (kanceláře, zasedací a reprezentativní místnosti, byly, technické, provozní a sociální zázemí atd.).
Datum stavby nám přibližuje chronogram s římskými číslicemi na atice: MDCCCXXXXVI - 1846).
Vznikla na parcela vykoupené roku 1839 montánní správou, kde existoval Chroustův dům a vedle se nacházel hospodářstvý objekt dalšího známého příbramského měšťana Jiřího Piazzi. Na uváděném místě stával však též starší jednopatrový dům horního úřadu (od roku 1814 vrchního horního úřadu - jeho sídlo bylo před rokem 1847 rovněž ve dvoupatrovém domě uprostřed severní části hlavního náměstí - horní úřad byl zřízen v Příbrami roku 1689.
Po asanaci vzpomínaných objektů na východní straně náměstí a vybudování tohoto nového, sloužícího od roku 1847 báňskému managementu, zde našla odvacet let později provozní prostory i první příbramská c. k. telegrafní stanice a v letech 1894 - 1914 rovněž pošta, než získala vlastní novou secesní budovu nedaleko radnice. Dům báňského ředitelství byl v minulosti svědkem mnoha velkolepých hornických parád, roku 1889 tu pobýval v době návštěvy Příbrami při vojenských manévrech následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este, z balkónu objektu představitelé města v říjnu 1918 slavnostně vyhlásili Československou republiku a v květnu 1945 vítali spojenecké vojáky, kteří se podíleli na osvobozování naší země od nacismu. I po roce 1945 zde sídlilo ředitelství správy dolů.
Dne 7. 3. 1946 vydalo Ministerstvo průmyslu zřizovací listinu pro Příbramské rudné doly, n. p. Příbram (bývalé Státní doly na stříbro a olovo v Příbrami), a to splatností od 1. 1. 1946.
K 14. 8. 1947 byly přejmenována na Rudné a tuhové doly, n. p., Příbram. Do správy tohoto subjektu patřila všechna česká a moravská ložiska rud neželezných kovů, od roku 1947 i grafitu. V roce 1949 došlo k rozdělení ložisek mezi několik nově vzniklých menších podniků.
V Příbrami zůstaly Středočeské rudné dodly, n. p., které spravovaly obě ložiška březohorského revíru, po určitou dobu také další rudná ložiska na Příbramsku a částečně i v jiných lokalitách Čech. Od 1. 4. 1958 vznikly sloučením všech dílčích podniků v Čechách Rudné dodly, n. p. , Příbram. Rozšířená působnost podniku spolu s potřebou modernizovat oblast výpočetní techniky vyústily v 80. letech 20. století v rozhodnutí postavit na nádvoří novou dvoupatrovou budovu určenou výpočetní stanici, nyní zde sídlí Okresní správa sociálního zabezpečení v Příbrami.
Ředitelství státního podniku Rudné doly Příbram se nacházelo v historickém objektu do roku 2001, poté zde byla Správa uranových ložisek, o. z., DIAMO, s. p.
Roku 2006 získalo tuto nemovitou kulturní památku město Příbram.
V přízemí budovy sídlí Městská policie Příbram.
Zdroj: PaedDr. Josef Velfl: Kulturní památky Příbrami
