Budova konviktu
K původně církevním stavbám se řadí někdejší tzv. nový arcibiskupský konvikt v novorenesančním francouzském slohu z roku 1892, dílo architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna a jeho spolupracovníka a příbuzného Bedřicha Münzbergera. Pražského rodáka Ullmanna, jenž byl vůdčí osobností realizačního týmu, poutaly k Příbrami též osobní vztahy. Podzim svého života strávil na zámečku v nedalekém Dubenci a posléze v Příbrami, kde 17. 9. 1897 zemřel a je pochován na zdejším hřbitově.
Příbramský konvikt nese všechny znaky Ullmannova architektonického pojetí. Vyznačuje se jemným citem pro monumentalitu velkých rysů a září vyvážeností jasně členěné dekorace stavby.
V souvislosti s rozšiřováním Báňské akademie v Příbrami získala roku 1895 tato škola zdarma k dispozici od města objekt tzv. starého konviktu z let 1885 - 86, označovaný později jako budova "dvě" v Mariánském údolí, nyní náměstí Dr. Josefa Theurera. Studenti, kteří tam dosud bydleli, byli přestěhováni do nového konviktu.
Tato budova, původně určená pro 140 studujících chovanců, později několikrát upravovaná k jiným provozním účelům, zejména v 2. polovině 20. století, byla situována do harmonického prostředí Městských (Jiráskových) sadů.
Zadní část objektu, kde se nacházela i kaple, byla obrácena do zahrady konviktu. Dominantní průčelí s věží a propojovacím sdruženým oknem mezi prvním a druhým poschodím směřovalo do kaštanové aleje Jiráskových sadů s charakteristickým výhledem na Svatou Horu. Dům je učebnicovou ukázkou vrcholného historismu s hojným užitím čistých slohových elementů neorenesance, s důrazem na jemnost detailů, propracovanost říms spojených sloupy, ostění oken a podobně.
Od roku 1922 do roku 1846, mimo nacistickou okupaci, v konviktu sídlil rektorát Vysoké školy báňské v Příbrami, poté v letech 1946 - 50 objekt využíval opět arcibiskupský konvikt a následně až do roku 1990 okresní národní výbor a krátce okresní úřad. Tehdy také budova zaznamenala nejvíce zásahů, často velice neodborných anecitlivých (např. likvidaci kaple). I přesto se řadí k zajímavým nemovitým památkám města.
Zdroj: PaedDr. Josef Velfl: Kulturní památky Příbrami