Svatá Hora
Svatá Hora zásluhou množství nejrůznějších stromů často mění v průběhu roku barvu svých strání.
Svahy Hory od roku 1902 začal postupně zvelebovat příbramský okrašlovací spolek podle návrhu učitele Jana Vašty v přírodní park. Ve spolkové kronice je zapsáno: „Překážek se zakladatel nelekal. Zdravým stromům při zakládání cest se vyhýbal, špatné odstraňoval. Mladé stromky, kde vyhnutí nebylo, jinam přesazoval. Z vykopaného kamene upravoval základy k hadovitým cestám i na místech, kde to nikdo neočekával.“
Dále si zde Jan Vašta zapsal: „Ideou zakladatelovou bylo vytvořiti, při ponechání zachovalého starého porostu, přírodní park, v němž zračila by se okrasná zahrada, louka i lesní porost v motivech sadu anglického, uplatňovaných tak, aby uvnitř volný rozhled, příjemný pohled a s vhodných míst potřebný výhled zachován byl.“ Parkové úpravy pak probíhaly i v následujících letech.
Při cestě z parkoviště každý míjí strážce Svaté Hory - památný Dub sv. Václava, jehož stáří je odhadováno na více než 400 let.
Aleje prastarých lip byly vysazeny podél přístupových cest k basilice kolem roku 1840 z podnětu barona Wolfganga Julia von Schönau a poutníkům poskytují stín dodnes. V roce 2013 byla odborně ošetřena lipová Svatohorská alej.
Les naproti Dubu sv. Václava byl vysazen a pojmenován názvem Sady Svatopluka Čecha a mezi vysokými stromy je dodnes ukryt malý kamenný pomník z té doby. Nad Čechovými sady byl vrchol kopce upraven na Kalvárii, které vévodí kamenné barokní sousoší znázorňující Krista na kříži.
Část lesních porostů ve směru na Sázky byla nazývána Hrabákovými sady podle profesora Vysoké školy báňské Josefa Hrabáka a původní parkovou úpravu připomíná mezi smrky usazená mohyla s pamětní deskou.
Třešňové sady se na Svaté Hoře objevily až na počátku 20. století, další až po roce 1935. Od roku 2011 město Příbram finančně podporuje snahy občanského sdružení Jiná Krajina, které pečuje o údržbu svatohorských sadů za účasti mnoha dobrovolníků.
„Přírodymilovného obecenstva snažně žádáme, aby vše co proň bylo s láskou podniknuto, také s láskou přijalo, chránilo a ideu okrašlovati město a jeho okolí ve všech směrech podporovati se neobtěžovalo." (J. Vašta, 1911)
