Pravidla povolování kácení
V jakých případech je nutné povolení ke kácení dřevin?
Kdo vydává povolení ke kácení?
Kdy není potřeba povolení ke kácení?
Kde zjistím důvody ke kácení již pokácených dřevin?
Kam mohu dát podnět na kácení, které je prováděno v rozporu se zákonem?
Kdo spravuje veřejnou zeleň ve městě Příbram?
V jakých případech je nutné povolení ke kácení dřevin?
- vždy, jsou-li dřeviny součástí významného krajinného prvku (např. vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, jiné registrované významné krajinné prvky), náhradní výsadby nebo stromořadí,
- pro dřeviny o obvodu kmene 80 cm a více měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
- pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin přesahuje 40 m2 (platí pro dřeviny s obvodem kmene do 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí; jestliže některá ze dřevin v zapojeném porostu přesahuje uvedený rozměr, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina).
Výše uvedené neplatí v případech uvedených v § 8 odst. 2 zákona – jde-li o kácení, které bylo v zákonem vyjmenovaných případech písemně oznámeno - viz Kácení dřevin na oznámení.
Kdo vydává povolení ke kácení?
Povolení vydávají obecní úřady. V Příbrami tuto kompetenci vykonává Městský úřad Příbram, Odbor životního prostředí (dále jen „OŽP“). Povolení může být vydáno formou rozhodnutí nebo závazného stanoviska (pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení stavebního úřadu).
Tiskopis žádosti o vydání povolení ke kácení dřevin.
O povolení kácení každého stromu či keře stanovených rozměrů - viz výše tedy rozhoduje OŽP na základě žádosti vlastníka, nájemce, nebo jiného oprávněného uživatele pozemku. Každý požadavek musí být řádně zdůvodněn. Kromě důvodů ke kácení OŽP posuzuje funkční a estetický význam dané dřeviny. Tam, kde je to možné a účelné, se v rámci rozhodnutí o kácení předepisuje náhradní výsadba za kácené dřeviny. OŽP při stanovení podmínek ke kácení zpravidla přihlíží k období vegetačního klidu, tzn. povolení kácení rozhodnutím omezuje na období od 1.10. do 31.3. běžného roku. Důvodem je zejména předběžná ochrana hnízdícího ptactva. Na druhou stranu v určitých případech - např. z důvodů bezpečnostních, při haváriích, nezbytných opravách apod. - není účelné ani možné kácení omezovat pouze na období vegetačního klidu.
Pozor: vlastní kácení lze realizovat až po nabytí právní moci rozhodnutí obecního úřadu nebo stavebního úřadu.
Povolení je aktem umožňující kácení provést. Nejde o dokument, který samotné kácení nařizuje. Žadatel, který povolení obdrží, nemusí vůbec ke kácení přistoupit.
Povolení ke kácení se nevydává v následujících případech:
- pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
- pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2 (platí pro dřeviny s obvodem kmene do 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí; jestliže některá ze dřevin v zapojeném porostu přesahuje uvedený rozměr, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina),
- pro porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků zpravidla jednoho druhu, pěstovaných pro dosažení rychlé a vysoké produkce stromků nebo dřevní hmoty a s produkčním cyklem mezi sklizněmi do 10 let,
- pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří,
- pro dřeviny, jejichž kácení bylo oznámeno – viz níže.
Písemná oznámení (Tiskopis oznámení) z území ORP Příbram (vyjma CHKO Brdy) přijímá Městský úřad Příbram, Odbor životního prostředí
Oznámení se podává písemně nejméně 15 dnů předem, a to v těchto případech:
- při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků,
- při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav,
- při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení,
- při odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze,
- ze zdravotních důvodů - např. případy napadení dřevin epidemickými chorobami a masivního napadení škůdci či patogeny,
- z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů. Pěstební důvody lze aplikovat zcela výjimečně. Obnovou porostu se rozumí proces nahrazení stávajícího porostu novou generací dřevin, popř. přirozenou obnovou ze semen nebo výmladků. Účelem obnovy je dlouhodobé udržení porostu na konkrétní lokalitě. Výchovná probírka je prováděna pomocí výběru, při kterém dochází v průběhu růstu porostu ke snižování počtu jedinců odstraňováním nežádoucích jedinců, a to s cílem zlepšení stability a dlouhodobé existence porostu.
Povolení dále není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody (Městský úřad Příbram, Odbor životního prostředí) do 15 dnů od provedení kácení. V tomto případě nutno doložit skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup (např. fotodokumentace)
Kde zjistím důvody ke kácení již pokácených dřevin?
Vždy u vlastníka, nájemce nebo jiného oprávněného uživatele pozemku, na kterém se dřevina vyskytuje. Vlastníka lze rychle zjistit na: https://nahlizenidokn.cuzk.cz/. V případě pozemků ve vlastnictví města Příbram, tj. veřejného prostranství, se lze obrátit na Technické služby města Příbrami, p.o. – středisko veřejné zeleně, které vykonávají správu veřejné zeleně. Ve většině případů středisko veřejné zeleně realizuje vlastní kácení (jak to, které bylo povolené, tak i to, které povolení nevyžadovalo).
Pokud bylo kácení povoleno nebo oznámeno (dřeviny splňují zákonné limity – viz základní informace) můžete se obrátit na Městský úřad Příbram, Odbor životního prostředí – Ing. Lada Krnáčová, tel.: 318 402 478, e-mail: lada.krnacova@pribram.eu.
Rozhodnutí nebo závazná stanoviska o povolení ke kácení jednotlivých dřevin ve vlastnictví města s konkrétně uvedenými důvody ke kácení, případně s nařízenou náhradní výsadbou jsou po dohodě k nahlédnutí na Odboru životního prostředí Městského úřadu Příbram u Ing. Lady Krnáčové, tel.: 318 402 478).
Kam mohu dát podnět na kácení, které je prováděno v rozporu se zákonem (nepovolené kácení, apod.), kdo řeší přestupky?
Městský úřad Příbram, Odbor životního prostředí – Ing. Lada Krnáčová, tel.: 318 402 478, e-mail: lada.krnacova@pribram.eu
Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Praha
Kdo spravuje veřejnou zeleň ve městě Příbram?
Správu veřejné zeleně na pozemcích města vykonávají Technické služby města Příbrami p.o. – středisko veřejné zeleně. Navrhují jednotlivé zásahy a zabezpečují údržbu veřejné zeleně – ořez a kácení stromů a keřů, výsadby dřevin atd.
Případné požadavky na kácení dřevin na pozemcích města či jinou úpravu zeleně adresujte na Městský úřad Příbram, Odbor životního prostředí (kontakt: Daniela Wagnerová, DiS., tel. 318 402 485, e-mail: daniela.wagnerova@pribram.eu). V písemném požadavku je třeba uvést zdůvodnění kácení, v případě společenství vlastníků je vhodné, aby požadavek odsouhlasilo více obyvatel dané lokality (např. formou hlasování členské schůze či výboru).
Stromy jsou nedílnou součástí většiny veřejných prostranství ve městě. Plní zde řadu důležitých ekologických, hygienických a dalších funkcí. Mají vliv na zdraví člověka, jeho psychiku, estetické vnímání. Kácení stromů proto u obyvatel města často vzbuzuje negativní emoce.
Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že žádný strom se na veřejném prostranství našeho města nepokácí bezdůvodně. Povolení je možné vydat jen ze závažných důvodů, po vyhodnocení funkčního a estetického významu stromu.
Důvody, proč se kácí stromy na veřejném prostranství v Příbrami, lze obecně shrnout do následujících bodů:
- Dřeviny ve špatném zdravotním stavu, s přítomností růstových defektů (např. tlakových vidlic), mechanicky poškozené a napadené patogenními organismy (např. dřevokaznými houbami), suché, přestárlé, s nízkou fyziologickou vitalitou. Tam, kde je to možné a účelné, předepisuje OŽP za kácené dřeviny náhradní výsadbu. Stromy v městském prostředí musejí odolávat extrémním podmínkám. Ohrožuje je sucho v ulicích, znečištění ovzduší, zasolení, agresivní psí moč, jsou mechanicky poškozovány auty či vandaly, často jsou vysazovány do nepřirozených půdních podmínek. V důsledku působení těchto faktorů mají stromy ve městech horší vitalitu, snáze podléhají chorobám, stárnou a odumírají daleko rychleji než stromy vysazené ve volné krajině.
- Dřeviny se sníženou provozní bezpečností, s nedostatečnou odolností vůči rozlomení, vyvrácení či jiné destrukci, s narušeným kořenovým systémem, s defekty apod. Tam, kde je to možné a účelné, předepisuje OŽP za kácené dřeviny náhradní výsadbu.
- Dřeviny v dobrém zdravotním stavu, avšak v minulosti v dobré víře vysazené v bezprostřední blízkosti nemovitostí (budov, oplocení apod.), případně vysazené blízko sebe navzájem. Stromy z různých důvodů neperspektivní. Stromy v blízkosti budov často nadměrně zastiňují byty občanů, případně budovy přímo narušují. Náhradní výsadba stromů na stejném místě zpravidla není vhodná. Tam, kde je to možné a účelné, OŽP předepisuje náhradní výsadbu keřů. Dřeviny v minulosti nahusto vysazené si dnes konkurují. Vykácením – probírkou slabších, poškozených či nevhodně větvených jedinců se tak podpoří optimální vývoj ostatních dřevin. Náhradní výsadba na stejném místě zpravidla není vhodná.
- Dřeviny rostoucí v prostoru plánované stavby. Při řízení o povolení kácení je kladen důraz na zachování kvalitních, perspektivních dřevin. OŽP od stavebníků zároveň vyžaduje projekt sadových úprav, který řeší náhradní výsadbu za kácené dřeviny.
- Dřeviny vysazené v ochranných pásmech sítí technické infrastruktury (elektřina, plyn, vodovod apod.). Podle současných i dříve platných norem dřeviny nesmí být v ochranných pásmech sítí vysazovány. Je to proto, že kořenový systém sítě v průběhu let poškozuje a mnohdy znemožňuje opravy havárií. Při pozdějších rekonstrukcích je často nezbytné takové dřeviny pokácet, protože narušení kořenů stromů, kterému se obvykle při provádění výkopových prací nelze vyhnout, může znamenat ohrožení jejich stability v budoucnosti.
Zdroje:
Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů.
Aktualizace textu: 2019
