Prevence kriminality
Programy prevence kriminality
Program prevence kriminality města Příbram na rok 2021
Program prevence kriminality města Příbram na rok 2020
Program prevence kriminality města Příbram na rok 2019
Program prevence kriminality města Příbram na rok 2018
Program prevence kriminality města Příbram na rok 2017
Program prevence kriminality města Příbram na rok 2016
Městský program prevence kriminality na rok 2015
Městský program prevence kriminality na rok 2014
Městský program prevence kriminality na rok 2013
Městský program prevence kriminality na rok 2012
Městský program prevence kriminality na rok 2011
Koncepce prevence kriminality na léta 2009 - 2011
Městský program prevence kriminality na rok 2010
Městský program prevence kriminality na rok 2009
Koncepce prevence kriminality na rok 2022 - 2023
Koncepce prevence kriminality na rok 2019 - 2021
Koncepce prevence kriminality na rok 2016 - 2018
Koncepce prevence kriminality na rok 2012 - 2015
Informace Policie ČR k bezpečnostní situaci - Příbram k 30.5. 2015
Průběžné hodnocení plnění Koncepce prevence kriminality města Příbram na rok 2012 - 2015
Důležité odkazy:
www.mvcr.cz/clanek/strategie-prevence-kriminality-na-leta-2012-2015.aspx
Pojem prevence kriminality
Pojem prevence kriminality zahrnuje komplex opatření sociální prevence, situační prevence, včetně informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností, a pomoci obětem trestných činů. Cílem těchto opatření je omezení kriminality a jejích následků.
Kriminalita je nejextrémnějším článkem sociální patologie.
Objekty prevence kriminality:
- kriminogenní faktory - sociální prostředí, příčiny a podmínky kriminality,
- potenciální či skuteční pachatelé trestné činnosti,
- potenciální či skutečné oběti trestných činů.
Prevence kriminality je vedle represe součástí trestní politiky.
A. Struktura prevence kriminality
I.1. Sociální prevence
představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti.
Efektivita sociální prevence je obtížně statisticky či ekonomicky měřitelná, lze na ni jen usuzovat, a to z hlediska odhadů sociálních perspektiv jedinců - objektů preventivního působení. Sociální prevence je součástí sociální politiky.
I.2. Situační prevence
staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. Nejefektivněji působí při omezování majetkové trestné činnosti.
Situační prevence je relativně levná, klade minimální nároky na personální a materiální zabezpečení a má rychlý a poměrně snadno statisticky měřitelný efekt. Její účinnost je však podmíněna trváním přiměřených opatření.
Prevence kriminality se zejména na primární úrovni prolíná s prevencí dalších sociálně patologických jevů, z nichž k nejzávažnějším patří zneužívání návykových látek.
I. 3. Prevence drogových závislostí
ve vztahu k prevenci kriminality představuje všestrannou péči od předcházení experimentování s drogami u dosud intaktní populace a nespecifickou výchovu ke zdravému životnímu stylu, přes ambulantní i ústavní léčbu v indikovaných případech problémového zneužívání drog, až po rehabilitaci a resocializaci osob, které již léčením prošly a u nichž je společenský zájem udržet dosaženou abstinenci a pomoci jim k návratu do normálního života.
I.4. Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů
je založena na konceptech bezpečného chování, diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní, psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci technických možností ochrany před trestnou činností.
B. Úrovně preventivních aktivit
Sociální a situační přístupy se vzájemně doplňují v primární, sekundární a terciární prevenci.
- Primární prevence zahrnuje především výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské aktivity zaměřené zejména na nejširší veřejnost. Zvláštní pozornost je zaměřena na pozitivní ovlivňování zejména děti a mládeže (využívání volného času, možnosti sportovního vyžití).
Těžiště primární prevence spočívá v rodinách, ve školách a v lokálních společenstvích.
- Sekundární prevence se zabývá rizikovými jedinci a skupinami osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče), na sociálně patologické jevy (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, povalečství, vandalismus, interetnické konflikty, dlouhodobou nezaměstnanost) a příčiny kriminogenních situací. - Terciární prevence spočívá v resocializaci kriminálně narušených osob (pracovní uplatnění vč. rekvalifikace, sociální a rodinné poradenství, pomoc při získávání bydlení ...). Jejím cílem je udržet dosažené výsledky předchozích intervencí a rekonstrukce nefunkčního sociálního prostředí.
Odpovědnost za oblast primární a sociální prevence spadá do působnosti rodiny, obce a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Sekundární a terciární prevence je s ohledem na odbornou náročnost jednotlivých aktivit záležitostí resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a v některých souvislostech i Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra a Ministerstva zdravotnictví. Ve specifické části populace působí i Ministerstvo obrany.
Těžiště odpovědnosti za opatření situační prevence nesou především občané a obce a v rámci vymezených kompetencí i Ministerstvo vnitra, respektive Policie ČR.
Manažer prevence kriminality
Užitečné rady