Prevence kriminality
Úřední hodiny
Kontakt
denisa.kotkova@pribram.eu | |
Telefon | +420 770 142 769 |
Adresa
Kancelář: Čechovská 114, Příbram VIII, Prevence kriminality, služebna
Zobrazit v: Google maps | Mapy.cz | Apple Maps
manažer prevence kriminality: Bc. Denisa Kotková
Seznam činností:
- spolupráce s protidrogovým koordinátorem a manažerem prevence kriminality úřadu Kraje
- úzká spolupráce s Městskou policí, Policií ČR, Probační mediační službou, školami a dalšími orgány nebo složkami veřejné správy, státními i nestátními organizacemi činnými v preventivních programech nebo akcích
- organizace besed, přednášek, vzdělávacích programů a dalších aktivit v oblasti působnosti
- zpracování pololetních zpráv o vývoji kriminality za využití poznatků a dat Městské policie, Policie ČR, Probační mediační služby atd.
- koordinace činnosti partnerů zařazených do Pracovní skupiny prevence kriminality
- zpracování informačních materiálů pro veřejnost týkající se preventivních doporučení nebo opatření
- zpracování dokumentu Městský program prevence kriminality a dalších koncepčních materiálů
Programy prevence kriminality
Městský program:
Program prevence kriminality města Příbram na rok 2024
Koncepce prevence kriminality:
Koncepce prevence kriminality na rok 2024-2026
Důležité odkazy:
www.mvcr.cz/clanek/strategie-prevence-kriminality-na-leta-2012-2015.aspx
Pojem prevence kriminality
Pojem prevence kriminality zahrnuje komplex opatření sociální prevence, situační prevence, včetně informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností, a pomoci obětem trestných činů. Cílem těchto opatření je omezení kriminality a jejích následků.
Kriminalita je nejextrémnějším článkem sociální patologie.
Objekty prevence kriminality:
- kriminogenní faktory - sociální prostředí, příčiny a podmínky kriminality,
- potenciální či skuteční pachatelé trestné činnosti,
- potenciální či skutečné oběti trestných činů.
Prevence kriminality je vedle represe součástí trestní politiky.
A. Struktura prevence kriminality
I.1. Sociální prevence
představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti.
Efektivita sociální prevence je obtížně statisticky či ekonomicky měřitelná, lze na ni jen usuzovat, a to z hlediska odhadů sociálních perspektiv jedinců - objektů preventivního působení. Sociální prevence je součástí sociální politiky.
I.2. Situační prevence
staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. Nejefektivněji působí při omezování majetkové trestné činnosti.
Situační prevence je relativně levná, klade minimální nároky na personální a materiální zabezpečení a má rychlý a poměrně snadno statisticky měřitelný efekt. Její účinnost je však podmíněna trváním přiměřených opatření.
Prevence kriminality se zejména na primární úrovni prolíná s prevencí dalších sociálně patologických jevů, z nichž k nejzávažnějším patří zneužívání návykových látek.
I. 3. Prevence drogových závislostí
ve vztahu k prevenci kriminality představuje všestrannou péči od předcházení experimentování s drogami u dosud intaktní populace a nespecifickou výchovu ke zdravému životnímu stylu, přes ambulantní i ústavní léčbu v indikovaných případech problémového zneužívání drog, až po rehabilitaci a resocializaci osob, které již léčením prošly a u nichž je společenský zájem udržet dosaženou abstinenci a pomoci jim k návratu do normálního života.
I.4. Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů
je založena na konceptech bezpečného chování, diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní, psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci technických možností ochrany před trestnou činností.
B. Úrovně preventivních aktivit
Sociální a situační přístupy se vzájemně doplňují v primární, sekundární a terciární prevenci.
- Primární prevence zahrnuje především výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské aktivity zaměřené zejména na nejširší veřejnost. Zvláštní pozornost je zaměřena na pozitivní ovlivňování zejména děti a mládeže (využívání volného času, možnosti sportovního vyžití).
Těžiště primární prevence spočívá v rodinách, ve školách a v lokálních společenstvích.
- Sekundární prevence se zabývá rizikovými jedinci a skupinami osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče), na sociálně patologické jevy (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, povalečství, vandalismus, interetnické konflikty, dlouhodobou nezaměstnanost) a příčiny kriminogenních situací. - Terciární prevence spočívá v resocializaci kriminálně narušených osob (pracovní uplatnění vč. rekvalifikace, sociální a rodinné poradenství, pomoc při získávání bydlení ...). Jejím cílem je udržet dosažené výsledky předchozích intervencí a rekonstrukce nefunkčního sociálního prostředí.
Odpovědnost za oblast primární a sociální prevence spadá do působnosti rodiny, obce a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Sekundární a terciární prevence je s ohledem na odbornou náročnost jednotlivých aktivit záležitostí resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a v některých souvislostech i Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra a Ministerstva zdravotnictví. Ve specifické části populace působí i Ministerstvo obrany.
Těžiště odpovědnosti za opatření situační prevence nesou především občané a obce a v rámci vymezených kompetencí i Ministerstvo vnitra, respektive Policie ČR.
Užitečné rady