• Úvodní stránka
• Městský úřad
• Odbory MěÚ
• Odbor Stavební úřad…
• Památková péče

Památková péče

 Rozdělení území ORP Příbram podle pracovníků

referentka Jitka Musilová, DiS.    ( 318 402 457), jitka.musilova@pribram.eu
Bratkovice, Březnice, Bukovany, Čenkov, Dlouhá Lhota,, Drásov, Dubenec, Dubno, Hluboš, Chrást, Jince, Kamenná, Kotenčice, Koupě, Lhota u Příbramě, Modřovice, Narysov, Nepomuk, Nestrašovice, Obecnice, Ohrazenice, Ostrov, Pičín, Počaply, Podlesí, Příbram, Rejkovice, Smolotely, Solenice, Starosedlský Hrádek, Svojšice, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Vojenský újezd Brdy, Vrančice, Vysoká u Příbramě, Zalužany, Zduchovice. Ochranné pásmo nemovité kulturní památky kostela Svatého Jakuba Většího (Příbram), Městská památková zóna Březnice.

referentka Ing. Kateřina Sýkorová    ( 318 402 226), katerina.sykorova@pribram.eu
Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutín, Buková u Příbramě, Březové Hory, Cetyně, Drahenice, Dolní Hbity, Drahlín, Háje, Hlubyně, Horčápsko, Hudčice, Hutě pod Třemšínem, Hvožďany, Chraštice, Jablonná, Kamýk nad Vltavou, Kozárovice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Milín, Občov, Obory, Pečice, Pňovice, Březové Hory, Drkolnov, Radětice, Rožmitál pod Třemšínem, Sádek, Sedlice, Suchodol, Věšín, Višňová, Volenice, Vranovice, Vševily, Vystrkov, Zbenice. Ochranné pásmo areálu nemovité kulturní památky dolu Ševčiny, areálu dolu Vojtěch a strojovny dolu Anna (Březové Hory), Městská památková zóna Rožmitál pod Třemšínem,  Vesnická památková zóna Drahenice - Račany,  Vesnická památková rezervace Drahenice. 

Před podáním žádosti o závazné stanovisko nebo rozhodnutí přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy projedná v průběhu jejich zpracování vlastník nebo projektant se zástupcem NPÚ Praha.

slohová architektura, stavitelství a urbanismus Ing. Marketa Lindauerova (lindauerova.marketa@npu.cz), 274008270, 606852827

lidová architektura Mgr. Markéta Hanzlíková (hanzlikova.marketa@npu.cz), 606 756 336, 274 008 264

technické stavby Ing. Otakar Hrdlička (hrdlicka.otakar@npu.cz), 274008275, 606629325

zahradní architektura Ing. Aleš Rudl (rudl.ales@npu.cz), 274008 268, 602579984

archeologie Mgr. Zdeněk Neústupný (neustupny.zdenek@npu.cz), 274008209, 602252897

restaurátorství, sochařství, umělecká řemesla Mgr. Marie Kuldová (kuldova.marie@npu.cz), 274008252, 602275368

Co, proč a jak chráníme:

Opravujete kulturní památku? Ověřili jste si, že se na vás některá z forem památkové ochrany skutečně vztahuje. Pak nás bude zajímat jakákoli změna, kterou byste rádi udělali při běžné údržbě, opravě anebo při plánování celkové obnovy.
- údržby
- opravy
- rekonstrukce
- restaurování
- nebo jiné úpravy (nástavba, přestavba atd..), u nemovité kulturní památky také všech úprav zevnitř i vně objektu.

Opravujete stavbu v památkově chráněném území?  Stavba nebo jiná nemovitost nemusí být sama o sobě kulturní památkou, přesto se na ni – v případě, že leží v plošně chráněném území – může specifická forma ochrany vztahovat. Městské či vesnické památkové zóny a rezervace, ochranná pásma s původní zástavbou a dalšími prvky dotvářejícími historické prostředí jsou cenné jako celek, proto se památková ochrana vztahuje nejen na domy, ale také na půdorysné řešení, dlažby, zeleň, veřejné osvětlení atp. Památkáře proto zajímá jakákoliv změna, k níž v plošně chráněném území dochází. Díky společné péči majitelů památek a odborníků na památkovou ochranu jsou dnes mnohá města i vesnice tak malebné.
- zamýšlené stavby
- stavební změny (osazení střešních oken, zateplení objektu, nové otvory pro okna a dveře
- udržovacích prací (oprava a výměna oken, dveří, nátěr a oprava fasád, výměna střechy a klempířských prvků)
- osazení reklamního značení všechny stavební úpravy, které mají vliv na vzhled objektu ( např. výměna oken, oprava fasády, výměna střešní krytiny, stavba plotu, zateplování fasády….)terénní úpravy ( např. bourání či stavba opěrné zdi, kácení dřevin na veřejném prostranství….)
umístění všech vývěsních tabulí, reklamních štítů a poutačů, a to i těch, které nepodléhají schvalovacímu řízení stavebního úřadu a další úpravy

Novostavba v památkově chráněném území -  Jakékoli stavební záměry – ať už to jsou velké investorské projekty v historických centrech měst, nebo pouhá přístavba garáže k vašemu rodinnému domu – je proto nutné předem konzultovat s památkáři.

Co obvykle řešíte

Historické konstrukce a prvky Každá stavba se skládá z konstrukcí a prvků, jako jsou nosné zdi, stropy, klenby, krovy a další, zhotovených z různých materiálů. Dříve se nejčastěji používal kámen, cihly, dřevo či hlína, v moderní architektuře přibyl beton, kov nebo sklo – často v různých kombinacích. Průzkum napoví, jak je třeba postupovat.  Oprava konstrukcí a prvků by měla být provedena stejným materiálem, technologiemi a ve stejné kvalitě – i přesto, že budou skryty. Jednak jsou důležitým dokladem historického vývoje, jednak každý materiál má jiné fyzikální vlastnosti, takže při použití různých typů se na finálním povrchu mohou projevovat trhliny, fleky apod. Pokud by při stavebních úpravách historického domu chtěl majitel do konstrukcí zasáhnout, je nutné poradit se s odborníkem památkářem. Případný stavebněhistorický průzkum určí, které konstrukce jsou novodobé, takže zásahy do nich nejsou problematické, a které jsou naopak cenné, tudíž je třeba je zachovat. Průzkum odhalí i to, kde jsou zazděné původní otvory, které je pak možné využít pro nové účely, a řadu dalších zajímavostí. Povrchové úpravy konstrukcí V některých obdobích, a platí to hlavně pro starší architektonické slohy, se veškeré konstrukce i kamenné prvky (ostění či portály, sokly, nároží a římsy) skrývaly – nejčastěji pod omítkou. Dnes je lidé chtějí odhalovat a chlubit se jejich krásou. Je to však nejen historicky nesprávné, ale často to může památce uškodit i technicky. Omítky a další povrchové úpravy kromě toho, že stavby „zdobí“, také konstrukce chrání před působením deště, mrazu apod. nebo před mechanickým opotřebením. Jsou navíc zdrojem informací o stavebním vývoji domu a o dobové módě či vkusu. Jejich odstranění – nejčastěji otlučením omítek – znamená ztrátu této výpovědi. Proto si i omítky, omazávky, nátěry i nejrůznější obklady, jejichž hodnota se rovná hodnotě konstrukcí samých, zaslouží památkovou ochranu. Co přesně je třeba zachovat a proč opět nejlépe odhalí průzkum. Jak při tom postupovat, pomůže zase určit odborník z Národního památkového ústavu.

Fasáda je něco jako kabát každého domu: její výraz určuje nejen barva a materiál, ale také rozmístění, velikost a orientace oken a dveří, architektonické prvky (pilastry, sloupy, římsy, lizény ad.) i další prvky, například obklady z kamene, keramiky a doplňky ze skla či kovu. To vše vypovídá o vývoji a historii domu – a pokud to je cenné, mělo by to také zůstat zachováno. Jak to bylo dříve – průzkum z fotografií, v archivu i v terénu Před zahájením obnovy či rekonstrukce je důležité zjistit, jak fasáda původně vypadala. Doma, v archivu, muzeu, v památkovém ústavu či na stavebním úřadě můžete zkusit vyhledat staré fotografie nebo stavební plány. Pokud žádný takový podklad neexistuje, mohou památkáři na místě provést průzkum fasády. Podle toho, co se v omítkových vrstvách podaří nalézt, pak zváží, zda je vhodné obnovit původní stav, nebo se vydat jiným směrem. Staré i nové, tvary, materiály i technologie Protože každá část fasády, která zůstane ponechána v autentické podobě, přispívá k zachování genia loci, budou památkáři chtít v naprosté většině případů zachovat maximum uměleckohistorických prvků i omítkových souvrství (samozřejmě umožní-li to jejich technický stav). V případě již zničených částí budou chtít prvky rekonstruovat, tedy nahradit kopiemi, naopak druhotná, nevhodná řešení budou chtít odstranit. Nové prvky a plochy je přitom nutné zhotovit z materiálu, který bude tomu původnímu co nejpodobnější – nejen proto, aby rozdíly takzvaně nebily do očí, ale aby se nelišily ani fyzikální vlastnosti díla. To nejcennější si zaslouží restaurovat Pokud jsou součástí fasád obzvláště kvalitní uměleckořemeslné prvky (například plastiky a sochy z kamene, ale také malby, mozaika atd.), nebude na obnovu „obyčejný“ řemeslník stačit. Aby se cenné dílo nepoškodilo, je třeba je svěřit restaurátorovi, tedy odborníkovi s příslušnou licencí. Váš památkář vám poradí, na koho se můžete obrátit. Které barvy stavbě sluší? Odstín fasády by měl vycházet z nálezů průzkumu provedeného už před zahájením prací – často odhalí hned několik barevných řešení, kterými se dům v minulosti pyšnil. Nejvhodnější bývá zvolit to, jež odpovídá současnému charakteru fasády. V případě, že se původní barevnost určit nepodařilo, pamatujte při výběru barev na to, jak cenný váš dům je a jak cenné je jeho okolí. Současný trend pestrých barev a netypických variací a kombinací by neprospěl nejen domu samému, ale poškodil by i celé historické prostředí.  Zateplování – víc škody než užitku Přestože památkáři rozumějí touze majitelů historických domů po tepelném pohodlí, běžný způsob zateplení nebývá právě ideálním řešením. Odhlédneme-li od častých problémů způsobených zvýšenou vlhkostí i jiných negativných důsledků nevhodných technických řešení, znamená zateplení pro cennou historickou stavbu často znehodnocení. Kvůli připevnění izolační vrstvy bývá odstraněna nebo zakryta většina historických prvků a okna, dveře, sokly i římsy jsou ve fasádě „utopeny“. I když se stavebník snaží napodobit původní charakter domu připevněním historizujících (často zjednodušených) prvků na nový povrch, vytratí se drobné nerovnosti, které dávaly fasádě živost, a jejich místo zaujmou ostré hrany, přesné linie a odlišná struktura povrchu. Výjimky samozřejmě existují – v některých případech jednoduchá fasáda bez členění a výzdoby zateplení snese.

Okna, dveře a další výplně Okna, dveře, vrata, výkladce, ale i brány do dvorů, hospodářských stavení apod., tedy tzv. výplňové prvky, jsou nejen funkční součástí stavby, ale dotvářejí a doplňují její architekturu. Často vynikají uměleckořemeslným zpracováním. Proto se památková ochrana týká i jich. Nejde přitom jen o rámy či „křídla“, ale i o jejich součástí – panty, kličky, závěsy, zámky, různé mechanismy otevírání, rohovníky, obrtlíky. Nesmíme zapomenout ani na další součásti, například venkovní a vnitřní okenice, mříže nebo nejrůznější typy výkladců nejen ze dřeva, ale i kovu. Na jedné stavbě přitom můžeme často vidět výplňové prvky z různých období. Pokud jsou kvalitně vyrobené, vydrží sto a více let. Často patří k různým slohům, mohou mít i odlišný slohový výraz než stavba sama. Je to doklad historického vývoje stavby nebo památky a sama o sobě je tato rozmanitost hodnotou, která si zaslouží, aby zůstala zachována. Opravy i výměny Pokud majitel památky nebo stavby v památkově chráněném jádru města či vesnice uvažuje o výměně výplňových prvků, měl by svůj záměr nejdřív konzultovat s památkáři. Pomohou mu určit, které prvky jsou hodnotné, takže má smysl je opravit a zachovat, a které lze naopak nahradit jinými. Oprava většiny oken, dveří a dalších výplňových prvků probíhá formou řemeslné repase, pravidelná údržba obnáší prosté natření. Výtvarně hodnotnější prvky provedené složitějšími technologickými postupy (řezby či intarzie dveří nebo vitrajová okna apod.) musí restaurovat odborník s příslušnou licencí. Pokud má hodnotná historická stavba novodobá, nevhodná okna, která esteticky nebo i technicky její architektuře škodí, je přínosné vyměnit je za taková, která jí budou „slušet“ lépe. Doporučujeme přitom vycházet z původního stavu zachyceného například na historických fotografiích, z analogických situací v sousedství a podobně. Odborníci z památkového ústavu vám pomohou určit, jaké prvky se na naší památce původně nacházely (nebo mohly nacházet), a najít optimální řešení. Barevnost Jednou z neopomenutelných součástí řešení repase historických výplňových prvků je stanovení barevnosti. V tomto případě je dobré si nechat provést průzkum barevnosti na potřebných místech. Pokud jsou prvky značně degradované nebo při posledním zásahu došlo k tak důkladnému očištění povrchu, že není možné určit barevnost, je dobré se v tomto případě obrátit na odborníka z památkového ústavu. Barevnost by měla slohově vycházet z tvarosloví prvku a zároveň zapadat do konceptu barevnosti fasády. Plastová okna, eurookna Současný trend vyměňovat okna za plastová nebo za eurookna je založen na mylné představě, že jsou bezúdržbová a že vydrží navěky. Památkáři však trvají na tom, že dřevěná, řemeslně vyráběná okna jsou pro historické stavby nejen esteticky, ale i technicky vhodnější. Přestože se výrobci oken snaží vyhovět požadavkům zákazníků a nabízejí plastová okna s historizujícími prvky, tedy napodobeniny historických oken, nikdy nemohou docílit stejného vzhledu, detailu, členění a subtilnosti profilů jako řemeslně vyrobené dřevěné okno. Vymizí detaily a prvky typické pro historické originály, jako jsou rohovníky, obrtlíky, kličky a podobně. Meziokenní kovové lišty ani plastové nalepovací lišty, které mají nahradit původní členění oken příčkami, nepůsobí autenticky – nehledě na to, že se časem často odlepí. Záleží také na osazení oken ve špaletě. Plastová okna nebo eurookna se zazdívají tam, kde byl původně vnitřní rám dvojitých oken. Ve výsledku jsou proto zapuštěná příliš daleko za líc fasády, takže okenní otvory působí jako hluboké díry ve zdivu.

Evidence kulturních památek - Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, který vede Národní památkový ústav, ústřední pracoviště - Valdštejnské nám. 3, 110 00 Praha.  Seznamy a informace o nemovitých kulturních památkách jsou veřejně přístupné v systému Monument a lze je získat na internetu www.npu.cz.

Svatá Hora - kostel Panny Marie s klášterem je národní kulturní památkou, její okolí je však součástí památkového ochranného pásma kostela Svatého Jakuba Většího  OPPB2.pdf

• Ochranná pásma nemovitých kulturních památek                                                                                                                                                                             Památkovém ochranném pásmu pro dochování prostředí areálu nemovité kulturní památky dolu Ševčiny, areálu dolu Vojtěch a strojovny dolu Anna.                    Ochranném pásmu pro dochování prostředí areálu nemovité kulturní památky kostela sv. Jakuba Staršího   OPPB2.pdf

• Městské památkové zóny
  Březnice a Rožmitál pod Třemšínem
• Vesnické památkové rezervace
  památkové rezervaci se souborem lidové architektury Drahenice

• Vesnické památkové zóny
  památkové zóně se souborem lidové architektury Drahenice-Račany

Podrobný průvodce krok za krokem

I. Konzultujte s odborníkem z Národního památkového ústavu předem

památkáři z Národního památkového ústavu jsou vám k dispozici pro bezplatné konzultace. Nejlepší bude, když je pozvete přímo na místo plánovaných prací, kde vám vysvětlí, které z obecných zásad památkové péče se na vás vztahují a proč. Poradí vám také, jak nejlépe technicky i esteticky sloučit tyto zásady s vaším záměrem. Územní odborné pracoviště NPÚ je v každém kraji, kontakt a více informací získáte na našich webových stránkách.  Čeho se vyvarovat. Bez předběžné konzultace vlastníci často investují spoustu času a energie do promýšlení záměru, na který pak památkáři nebudou moci přistoupit, pokud by to vedlo k poškození hodnoty památky.

II. Podejte žádost na úřad

Žádost o vydání rozhodnutí k zamýšleným pracím je třeba předem podat na obecní úřad obce s rozšířenou působností:  Většina úřadů má svůj vlastní formulář žádosti. Úřad si pak od Národního památkového ústavu musí podle zákona vyžádat písemné vyjádření k navrhovaným úpravám – a to je ten okamžik, kdy se vyplatí, že už jste vše s památkářem z NPÚ konzultovali. ČEHO SE VYVAROVAT
Nezačínejte s pracemi bez rozhodnutí úřadu, pravděpodobně byste zaplatili nepříjemně vysokou pokutu. Nemá-li od vás úřad úplné podklady, bude je po vás chtít, což dobu vyřizování prodlouží. Předem si proto raději zjistěte, které dokumenty budete potřebovat.

III. Na řadě je odborník z NPÚ

Aby mohl památkář z Národního památkového ústavu připravit odborné písemné vyjádření zodpovědně, musí většinou vidět vaši památku (jestliže jste mu ji neukázali už v kroku číslo I) a přesně vědět, co chcete dělat. Na místě pořídí dokumentaci – nemusíte se bát, fotografie či nákresy interiéru slouží jen pro potřeby NPÚ a nebudou nikde zveřejněny bez vašeho souhlasu. Na vypracování odborného vyjádření má památkář z NPÚ obvyklou lhůtu 20 dní, avšak ve složitějších případech může být prodloužena.  ČEHO SE VYVAROVAT
Neměňte své záměry dodatečně, většinu kroků byste museli absolvovat znovu.

IV.  Co je psáno, to je dáno

Národní památkový ústav zašle své odborné písemné vyjádření příslušnému úřadu. Ten vám vydá závazné stanovisko, v němž vyjádří, zda práce uvedené ve vaší žádosti jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné. V závazném stanovisku úřad stanoví základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. ČEHO SE VYVAROVAT Vyřízení „papírů“ není formalita, která se pak reality nedotkne. Při kontrolách totiž mohou vzniknout velké potíže, nehledě na to, že v případě nedodržení zákonného postupu hrozí sankce. Ověřte si, zda vámi zamýšlené práce nevyžadují povolení stavebního úřadu.

V. Pusťte se do práce

Když máte v ruce všechna potřebná povolení, doporučujeme, abyste se nejprve oběma památkářům (tomu z Národního památkového ústavu i jeho kolegovi z úřadu) ozvali a informovali je, že začínáte s pracemi. Budou dohlížet na to, jestli vše odpovídá tomu, co stojí černé na bílém. Oba vám mohou pomoci při řešení různých nečekaných problémů a možná budete jejich zkušenosti a podporu potřebovat i při vyjednávání s firmou, která pro vás pracuje. ČEHO SE VYVAROVAT Postupovat v rozporu se schválenou dokumentací či podmínkami stanovenými v závazném stanovisku nebo ve stavebním povolení. Opět hrozí vysoká pokuta až do výše 2 miliony korun, v lepším případě budete muset hotovou práci předělávat. 

Formuláře - žádosti k vydání závazného stanoviska / rozhodnutí památkové péče:  

chráněné území: chráněné území.docx

kulturní památka: kulturní památka.docx

Lhůty pro vyřízení žádosti: Lhůtu pro vyřízení žádosti – vydání správního rozhodnutí  stanoví zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení, a to 30, 60 dní, jedná se o pořádkovou lhůtu. Žádost musí mít veškeré náležitosti. 

Právní předpisy: Nový zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. (aktualizace 15.8.2022) a prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb. ,Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád) a Zákon č. 283/2004 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláška 131/2024, a prováděcí vyhlášky zákona o státní památkové péči.

Sankce v případě nedodržení předepsaných povinností: Při nedodržení podmínek závazného stanoviska a při provádění stavebních úprav bez závazného stanoviska uloží odbor stavební úřad a územní plánování-památková péče Městského úřadu Příbram pokutu. Pokuta může být uložena až do výše 2.000.000,-Kč.

Pracovníci památkové péče 
Ing. Kateřina Sýkorová, Jitka Musilová, DiS.