Přehled poskytovatelů sociálních služeb
Město Příbram, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Příbram (OSVaZ), představuje poskytovatele sociálních a zdravotních služeb a vybrané spolky působící na území města Příbram
Dnem 1. 1. 2007 vstoupil v účinnost zákon o sociálních službách, včetně prováděcí vyhlášky tohoto zákona. Tyto normy pojmenovávají jednotlivé sociální služby, předpoklady pro činnost sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách a další podmínky, za kterých lze poskytovat služby občanům (nejen) našeho města. Každá sociální služba by měla mít stanoveny standardy kvality poskytování sociální služby, které podléhají kontrole inspektorů kvality sociálních služeb (Úřadu práce).
Sociální služby (dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) lze poskytovat a žádat o finanční příspěvky ze státního rozpočtu až s rozhodnutím o registraci. Požádat o registraci sociální služby může jakákoli (registrovaná, právnická) osoba, tedy i obec sama. Přehled poskytovatelů sociálních služeb v celém našem kraji si může občan vyžádat na OSVaZ, získá je také na webových stránkách úřadu Kraje.
Systém sociálních služeb, který má zaručit jejich kvalitu a dostupnost dle znění zákona, vytváří právě Středočeský kraj ve spolupráci s obcemi.
Ale co to vlastně je sociální služba. Hlavním měřítkem potřebnosti sociální služby by měla být potřebnost a společenská zakázka, kterou, stručně řečeno, vyvolá zájem, nutnost nebo potřeby určité skupiny lidí, žijící na jednom území, která pro svůj (jedno jakýkoli) hendikep není schopna zcela samostatně nebo za pomoci svých blízkých překonat obtížnou životní situaci. Občas se setkáváme s názory, že široká sociální síť je nákladná a není potřebná. Že každý člověk by se měl umět postarat o sebe, své blízké a své potřeby, že sociální služby berou motivaci a schopnosti člověku vydat ze sebe více. S takovými názory se ale nelze ztotožnit, respektive není možné malovat věci černobíle. Sociální služby k prevenci problémů i ke kvalitě života v dnešní společnosti patří stejně jako jakékoli jiné služby, jako práce, jako vzdělávací instituce, kultura, sport a další obory lidské
činnosti. Poskytování sociálních služeb není často vidět hned, jako např. nová cesta, park, dům, auto, vlasy od kadeřníka. Jejími nástroji jsou pochopení problému (empatie), vstřícnost, obětavost, trpělivost, duševní nebo materiální pomoc. Reflexe a hodnocení. A velká motivace a odhodlání pracovníků tyto služby poskytovat. Výsledkem má být spokojenost, lepší kvalita života nebo jiné nemateriální hodnoty. Nejde proto jen o šíři sítě služeb, ale zejména o její efektivitu. Skutečné ocenění sociálních pracovníků, kvalita a návaznost nebo provázanost služeb je pak kapitolou sama o sobě.
Současným trendem v oblasti sociální práce je prosazování názoru, že nemá být distribucí pomoci. Sociální práce má být plně profesionální podporou člověka, který za pomoci profesionálního doporučení a vlastní motivace pak sám, vlastní kompetencí, odborným provázením a další životní volbou dokáže překonávat nebo překonat složitou životní etapu a důstojně existuje v rámci společenského systému. Tak jako každá lidská činnost, tak i sociální práce má svůj vývoj. Její součástí se např. stále více stává kontrola klienta, která mimo distribuce pomoci umožňuje pravidelně vyhodnocovat situaci i činěné kroky klientem služby, aby jenom „nebral“, ale aby se také, pokud je toho schopen, někam posouval. U klientů, kteří se již (objektivně) společensky uplatnit nemohou, má sociální práce zajistit podmínky pro důstojný způsob života. Zdá se nám, že v dnešní „dravé“, náročné a uspěchané době právě tyto hodnoty i nástroje potřebujeme stále více. Na druhou stranu je třeba ctít individuum člověka, jeho životní volbu i jeho vlastní rozhodnutí, byť třeba nekoresponduje s obecnou představou o „normálním“ životě a fungování.
Metodou, kterou lze na úrovni krajů a obcí plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům a co nejlépe potřebám občanů, je komunitní plánování (vzniku nových nebo rozvoje stávajících) sociálních služeb. Plánování je založeno na spolupráci uživatelů (i potencionálních), poskytovatelů a zadavatelů. Tyto skupiny společně vytváří komunitní plán rozvoje služeb, který obsahuje podobu budoucích sociálních služeb v regionu a popisuje kroky, které jsou zapotřebí učinit k jeho realizaci. Pomocí takto otevřeného procesu se zjišťují potřeby, zdroje a hledají se ta nejlepší řešení v oblasti sociálních služeb.
V současné době připravujeme tvorbu nového komunitního plánu, který by měl reflektovat aktuální potřeby a současný stav pokrytí sociálními službami ve vztahu k ekonomické, společenské situaci a předpokladům jejího dalšího vývoje. Jako se mění situace ve společnosti, mění se potřeby občanů a my bychom rádi právě ve spolupráci s poskytovateli služeb a širokou veřejností plánovali a postupně vytvářeli síť efektivních, užitečných a potřebných sociálních služeb. Není to lehká cesta. Vytvořit, udržet a rozvíjet kvalitní sociální síť si žádá více než strohá rozhodování v komisích nebo na úřadech. Žádá si širokou diskusi, komunikaci, aktivitu, zájem, spolupráci, vstřícnost a často ochotu a vůli měnit pohledy na věc. Přesto, nebo právě proto věříme, že ve spolupráci s Vámi a následně vedením města, se nám efektivní síť sociálních služeb podaří budovat a trvale zajistit.
Pro úplnost bychom rádi čtenářům připomněli, že v Příbrami existují sdružení, organizace, svazy apod. (dále budeme uvádět společný pojem spolky), které samy o sobě nemusí poskytovat sociální služby pojmenované v zákoně o sociálních službách, ale hlavním cílem těchto spolků je sdružovat skupiny lidí stejných nebo podobných zájmů či potřeb a vytvářet pro sebe smysluplné trávení volných chvil, vzdělávací nebo sportovní a kulturní programy apod. Význam v existenci spolků spatřujeme v tom, že pro členství je potřeba hlavně vlastní iniciativa a každý si tu může najít partu přátel nebo podobně smýšlejících lidí, se kterou může sdílet společné potřeby nebo aktivity. Město pak může spolkům pomáhat vytvářet podmínky pro vlastní zázemí nebo pro jejich činnost, např. v podobě finančně dostupných pronájmů prostor, finančních příspěvků apod.
Závěrem čtenářům představujeme stručný přehled (příbramských) poskytovatelů služeb. Naším cílem je pravidelně informovat veřejnost o dostupnosti služeb ve městě Příbram, jejichž činnost zasahuje do sociální oblasti nebo oblasti zdravotní, aby si tak maximum občanů mohlo (nejen) v našem městě najít případně „to své“. Pouze tak a společně můžeme zjistit, jaké služby a které aktivity nám tady chybí, nebo kde a co můžeme zlepšovat. Zároveň proto všechny představitele spolků a služeb, odbornou i laickou veřejnost vyzýváme ke spolupráci. Bližší informace získáte na tel. čísle 318 402 236.
Mgr. Robert Dikan, vedoucí OSVaZ
